V úvodu k rozhovoru na stránkách kingpinamagazine.com líčí David Ramos, bývalý teamový kolega z Alai skateboards, Octavia jakožto člověka který je na svých devatenáct let názorově vyspělý s velkým rozhledem a dle jeho slov mu jako stále ještě teenager nepřipadá. „One things for sure: he has seen more horizons than all sailors on his islands; many more“ (překlad: „Jedna věc je jistá: viděl více horizontů než všichni námořníci na jeho ostrovech; mnohem více“). Ani z jeho vzhledu by jste mu tak málo netipli, ovšem pouze pokud má zrovna rostlý hustý vous.

Octavio se skateboardingem začínal ještě jako novopečený desátník(rozuměj deset let), kdy ho na radu jeho bratrance Francise vzal otec jedné vlahé letní noci do skateparku. Té noci se v něm něco změnilo a cíl a směr do nadcházejících let byl víceméně jasný. Za zmínku určitě stojí postava jeho bratrance Francise Barrery. Dle slov Davida Ramose, jednoho z nejlepších skejtrů, jaké kdy Španělsko mělo. Slyšel jsem o něm poprvé v životě, a to hlavně proto že Francis dosahoval vrcholu kariéry především koncem let osmdesátých, kdy se naše bývalá ČSSR utápěla v euforii z diskopříběhu Michala Davida, a v letech devadesátých, kdy jsme právě okoušeli opojení ze znovunalezené demokracie. Na otázku zda-li je Francis ještě aktivní, odpovídá Octavio, že čas od času se staví do skateparku, půjčí si desku a předvede takovej leteckej diktát, že mlaďasům spadne hřebínek. Potom si sbalí svých pět švestek a jde dál jakoby nic. 

bs nosebluntslide

Po menší odbočce po Octaviovi rodinné linii se opět vracíme na hlavní silnici směrem dál po jeho životních cestách. Jak sám Octavio říká, po sponzorech se neohlížel, zkrátka vyčkával až se zasekne v hledáčku nějakému team managerovi s příslibem chlebodárcovství a smlouvou v ruce. Zlom a jeho první sponzor přišel po pár letech poctivého skateboardingu. Klasicky skateshop. Obchod jménem Zona Boardshop. Jak šel progres stále nahoru začala se na něj nabalovat další podpora. Druhým sponzorem, kterého získal během návštěvy otce v Madridu, byl obchod Dak-Tak. Skrze Dak-Tak se dostal k Hawk clothing, firmě skejtra kterého známe především díky vertikální rampě a gamepadům herních konzolí playstation – Tonyho Hawka. U Tonyho oblečení zůstal 4 roky a v důsledku utahování opasků, v našem případě spíše tkaniček, dostal zničehonic vyhazov. „They stood me there for 4 years, before kicking us all like dirty water“ (překlad: „Nechali mě tam 4 roky a potom nás všechny vyhodili jako odpad“). Po kratším pobytu u Nomad skateboards nakonec šťastně zakotvil u španělské firmy Alai skateboards, kde jeho pramice kotví i nadále.

Octaviův skateboarding má srdce i koule stále na ulicích. To dokazuje nejen tím, že na street spotech předvádí neskutečnou dikci, ale i tím že je vášnivým milovníkem downhillů v duchu hesla zpátky ke kořenům. S kamarády pořádají večerní downhill dýchánky, které na tachometru čítají i kolem dvanácti kilometrů. Doprovázeni kamarádem v autě jakožto safety car. Na otázku downhillů odpovídá: „Fuck, its heavy adrenalin! You go down on fire until the hill ends, then you stop and look at the rest of people, „everyone made it safe? Perfect! Now lets go party“ (překlad: „Sakra, je to fakt adrenalin! Jedeš dolů jak namydlenej blesk, dokud kopec neskončí. Zastavíš, koukneš na ostatní, „všichni v pohodě? Super! A jde se na mejdan.“). Zaujal mě i svým přístupem k večírkům, kdy se snaží vyhnout klasickejm diskotékám a kalbě, kdy se náš kymácející tvrdým alkoholem posilněný korpus motá v rytmu techna echt. Od těchto akcí utíká do přírody pod stan nebo ku  klasicky grill a barbecue party. Z toho bychom si měli vzít i něco pro sebe, jen vzpomeňte a na prstech spočítejte (za potřebí budou asi všechny prsty opatřené končetiny), kolikrát jste takovej „no future“ mejdan zažili. Stojí za to říct, že i v otázce večerní zábavy nezastává Octavio pouze pozici pasivního konzumenta, ale účastní se i aktivně jakožto dj. Jeho kámoš si otevřel hospodu, kde hudební produkce zrovna nebourala žebříčky hitparád, proto se Octavio rozhodl vzít situaci do vlastních rukou. Pouští především rock, indie rock, electro a pop. Nevím, jak to může vypadat, ale iniciativa se rozhodně cení. 

fifty-fifty

Kam budou Octaviovy kroky směřovat dále? V nadcházejícím školním roce je v jeho diáři červeným fixem označeno především stěhování z rodné Gran Canaria do Barcelony kvůli studiu interiérového designu. Osud ho tedy zavede do evropské meccy skateboardingu, kde bude moci růst skokem. Všichni mu určitě závidíme bydliště na Kanárských ostrovech. Ale jak sám říká člověk musí čas od času vypadnout, aby se necítil vězněm na svých vlastních ostrovech, i když zas na druhou stranu vězněm na prosluněné pláži plné krásných holek v plavkách. Sečteno podtrženo migrace na lince Kanárské ostrovy – Barcelona určitě omrzí málokoho a Octaviovi to určitě prospěje.

Slušností je, aby se zde objevilo i pár slov přímo od Octavia. Spojil jsem se s ním prostřednictvím virtuální poštovní schránky a skrze emailovou korespondenci jsem mu položil pár otázek, které mi na srdci ležely nejvíce.
Tak Octavio, kde teďka momentálně přebýváš?
Zrovna teďka jsem v Gran Canaria, což je hlavní město Kanárských ostrovů. Pocházím odsud a žiji zde celý svůj život, akorát teďka se stěhuji do Barcelony kvůli studiu, ale to už víš.

Kdy ti začíná škola a proč jsi si vybral zrovna interiérový design?
Začínám třináctého září a proč jsem si vybral zrovna interiérový design? Protože již od mala mám rád domy, které mají svůj pořádek. Nenávidím domy, do kterých nemůžeš vstoupit, protože to tam vypadá jako sklad vzpomínek a nábytku. Nebo možná jsem jen šílenec, který musí mít všechno nalajnovaný. Jeden nikdy neví, haha.

Co očekáváš od života a skateboardingu v Barceloně?
Je to jednoduchý. Prostě tam zkusím studovat, skejtovat a tak trochu změnit můj život. Protože po dvaceti letech na Kanárských životech zkrátka nevíš, o co tam půjde. Se skateboardingem to bude určitě lepší. Poznám jiný lidi, kteří pro mě mohou znamenat novou inspiraci. Ta představa se mi líbí, uvidíme.

Co plánuješ na zbytek prázdnin?
Nemám plány, žiji ze dne na den. Potřebuji udělat ještě hodně věcí. Stěhoval jsem se z bytu, který jsem tady měl pronajatý, na chvíli k rodičům. Musím si tam nechat věci, které nebudu v Barceloně potřebovat. Bylo to trochu komplikovaný, ale užili jsme si hodně srandy, haha. Chápeš, zase u rodičů. Prostě hodně zábavy poslední dny, hahahahaha.

Navštívil jsi někdy Prahu?
Nikdy jsem tam nebyl, ale opravdu moc se tam chci podívat. Slyšel jsem hodně vtipných historek od kluků. Zaujal mě Stalin. Spousta mramoru a já a mramor jsme hodně velcí kamarádi, jajaj.

Znáš nějaké jezdce z našich končin?
Jasný! Teda jenom Petra Horváta, byl tady v Barceloně pár let zpátky a potkávali jsme se. A navíc ještě před pár měsíci byl v Gran Canaria s Adidas teamem a já byl jejich průvodce.

Octaviův part v C1RCA Europe

Zda-li se Octavio projde po pomyslném červeném koberci lemovaném zástupy fotografů a za neustálého blikání blesků pozvedne číši plnou šampaňského ukáže až čas. Každý, kdo viděl jeho profil v novém videu Alai Skateboards - Alaikids, musí s rukou na srdci a čistým svědomím přitakat, že má nakročeno správým směrem. Takže "Deseamos mucha suerte a Octavio en patinar y vivir la vida loca!"

Octavio jezdí za: Alai skateboards, RVCA Europe, Circa Europe, Moskova a Plátano Producciones

Autor: Miloš Hroch

Rubrika: Kdo je . .