Bob Biniak byl někdo, koho jsem znal už z doby, kdy mi bylo dvanáct. O tom, jak jsme se poprvé setkali, si můžete přečíst v mé knize DogTown. Nebylo by totiž vhodné zahrnout to tady. Ale jak řekla jeho manželka jednomu z jeho přátel ve čtvrtek odpoledne: “Bobby miloval život a prožil toho ve svém krátkém životě víc, než si umíte představit.“ Z toho, co vím o Bobbovi, můžu dosvědčit, že to nebylo žádné přehánění nebo klišé.

Bob "The Bullet" Biniak original Z-Boy Bad Ass Mother Fucker R.I.P.

Jeho skate skills byli k vidění ve slavných Arizonských fullpipech nebo na slavných vert wallech v Mt. Baldy. V dobách rozkvětu DogTownu, byl Biniak známý jako jeden z nejhouževnatějších a nejtvrději skejtujících týpků. Při skejtování v bazénu byl jasným inovátorem, jak dosvědčuje můj a Stecykův objektiv, ještě dřív než byl vyzpovídán magazínem Skateboarder v historicky prvním "Pool Riding Symposium“. Bob brzy na to získal kýžené "Who's Hot" a později i plnohodnotný rozhovor ve SkateBoarderu, který byl jen pro ty nejrespektovanější jezdce. Také byl zvolen jedním z deseti nejlepších skateboardistů roku v první výroční anketě časopisu SkateBoarder v roce 1977.

Bob řídil Beemer ještě před tím, než jeho kamarádi vůbec měli auta anebo se stali slavnými Z mé osobní zkušenosti to byl nejhouževnatější týpek z původního týmu Zephyr. Vedl život, ve kterém brzy na to změnil všechno z pověstného „zlého“ chování na kariéru v profesionálním golfu, zatímco my ostatní jsme se stále chovali jako děti. Bob na nikoho nečekal a byl pánem jakékoli situace, ve které jsem ho kdy viděl. Ponechal za sebou mnoho přátel a rodinu zahrnující jeho manželku Charlene a dceru Brie (které je nyní 5 let). V neděli 21. 2. utrpěl rozsáhlou srdeční zástavu a zemřel ve čtvrtek 25. 2. ve 12:51 na Floridě. Bude tu chybět. V tomto článku najdete pár klasických fotek z archivu, které dělal Craig Stecyk a které jsou uloženy v naší knize DOGTOWN - The Legend of The Z-Boys, a mojí barevnou fotku z Dog Bowlu, která byla na poslední straně v jeho rozhovoru ve Skateboarder magazinu v roce 1977 a také v mé knize Fuck You Heroes. 
Autor: Glen E. Friedman

Autor: HANK

Rubrika: Legendy