Radek Teichmann v pracovním nasazení. O náboji se dočtete dál.

Kolik ti je let?
Je mi 33 let.
Takže Kristova léta, tak to byla asi velká oslava. . .
Vůbec ne, nějak jsem to odbyl. Nic velkého jsem nepodnikal.
Moc práce?
To taky ne, ale už to neprožívám jako dřív. Člověk by sice měl pohostit své známé, ale zase na druhou na stranu je spousta jiných kaleb, kde se to dá ještě dohnat a spáchat.
Co tvoje začátky, jak ses k prknu dostal?
Ježíš, to už je tolikrát probraná záležitost. No, na základní škole jsem se k tomu dostal. My jsme byli na škole celá parta co jsme jezdili. S Martinem Prokšem, Šíšou, Milošem Veselým. Všichni jsme začali tak nějak společně a tenkrát jsme tím hodně žili.
Osobně jsem tě poprvé registroval na Stalinovi, kdy jsi přijel a přeskočil spláclej plechovej koš bs olliem. Mám za to, žes mohl mít nejvyšší ollie, spolu s Pavlem Hertlem.
No, to bylo. . .
Zkoušel jsi někdy skákat přes desky? Jako na počet?
Někdy kdysi na závodech v Košicích jsem dávali prkna truckama na sebe a skončil jsem u devíti, což ti nějaký tem metřík dalo.
A zkoušel jsi to někdy na switch?
Ne, ne, neblázni. To se tenkrát vůbec nejezdilo. Tenkrát se jezdilo všechno. . . .no, přímo rovně.
Co závody? Ty jsi jezdil i ven, ne?
Toho byla spousta. To bylo na konci 88 roku, po EuroSkateu. V 89 jsme jezdili pořád někam. Pepino na místo !!!! (Radkova fenka Pepina, se zvedla a odkráčela směrem ke dveřím. Je to  mírné telátko. Druhá holka Šáza byla celou dobu zalezlá na „svém“ místě, pouze ke konci rozhovoru si vynutila asi na 20 minut mou neustálou pozornost. A rozhovor se stočil na chvíli směrem ke psům).
Ty bydlíš kde, že máš takovou smečku?
Na Žižkově v činžáku. Ale jinak jsou se mnou pořád tady (pozn. Štvanice), ale na druhou stranu jsou psi pro mne i velký přínos a začal jsem díky nim pěstovat pěší turistiku. Chodíme po horách a hodně v Českým Ráji. To mě baví.
A krom procházení a skateování jezdíš ještě na snowboardu?
No tak, sem tam vyrazím s klukama, hlavně na prašánek, je to o kvalitě ježdění , spíš než o kvantitě. Baví mě hlavně freeride, do snowparku mě to moc netáhne.
A co skate? Zajezdíš si ještě, nebo to bereš jako zkoušku nových překážek?
Jasně, Svezu se ještě občas, nejvíc na Štvanici.
A jak jsi se dostal k těm překážkám? Co já vím, tak jsi vyučený pánský krejčí. . .
To jsme ještě s Kačerem a Tomášem Rybčíkem chodili do stejný třídy. Kačer seděl přímo za mnou. Skoro pět let jsem designoval oblečení pod značkou One Eye. Šil jsem pak nějaké hadříky za firmu One Eye. . .

Logo One Eye.

To za vás jezdil ještě Béďa. . .
Ano, ale pak bylo třeba stavět překážky a na šití už moc času nezbylo.
A překážky na prvním Mysticu už byly od tebe?
Ne, já jsem se do toho pustil až od  druhého ročníku.
Od té doby ti prošlo rukama asi spousta parků, kolik jich do roka postavíte?
Poslední dobou se staví víc parků a hlavně větších, úřady pouští víc peněz do skateboardingu. Když je před volbama tak je to ještě lepší, protože úřady si chtějí nahnat nějaké body. A letos jsou volby, tak se na přelomu 2005 a 2006 staví parků víc než na přelomu 2004 a 2005. Poměrně spoustu času nám zabírá Mystic, to jsou minimálně dva měsíce práce.
Jak dlouho dopředu začínáš přemýšlet nad Mysticem, to si třeba v březnu sedneš a vymyslíš ho?
Vždycky si říkám, že by bylo fajn to udělat v nějakém normálním čase. Představuji si to tak, že si sednu, udělám si nějaký návrh parku a po čase se k němu vrátím. Pořád to jako vylepšovat. Ale většinou to skončí jinak. Zavolá mi Tomáš z Mysticu, že příští týden potřebuje plánek parku a já pak u toho prosedím celý víkend. Za ten víkend vymyslím ten základ a pak při stavbě samotné se už jen řeší detaily.
Měl jsem představu, že jezdíš třeba půl roku před Mysticem po Evropě a koukáš na jiné parky. .
Ale jo, bavíš se s lidma, sleduješ kam se to vyvíjí a podle toho stavíš.  A taky je třeba si uvědomit, že Štvanice je odlišný park než běžný městský park. Tohle je park pro světový pohár a tam je to už o něčem jiném. Ale vždycky je problém se všem trefit do vkusu, pro někoho je to moc streetový, pro někoho málo a tak. Je třeba najít ten kompromis.
Ale cizinci jsou spokojený, ne?
Hele, musím zaťukat (buch, buch), zatím se jim to pokaždé líbilo a baví je tu jezdit. Bavím se třeba s Dave Duncanem, to je starej pardál a má za sebou už spoustu skateparků a odsud vždycky odjíždí nadšený. Taky je to tím prostředím co Praha má a Čechy jako takový.  Tak jako když zapaří tady u nás, takhle nepaří nikde. V Německu nic není, tam jdou tak do haly a ven. Tady u nás je to takový fesťák. Super skatepark, vertka, hudba a tak. Letos tu chceme ještě udělat bazén.

Polet v bývalé mini na Štvanici (Move, červenec, 1997).

Jako místo vertky?
Ne, vertka bude na svém místě a bazén postavíme místo staré vertky. Bude to pool hlubší než pool v klubu na Štvanici. Takže další závod navíc.
Co diváci okolo poolu, kam se vejdou?
Musíme to nějak vymyslet. Tribuny budeme cpát od těch dvou metrů výš, kam to půjde. Pool nebude zapuštěný v zemi, takže to budeme muset nějak technicky prokoumat.
S diváky to je vždycky bída.
Já si myslím, že kdyby ta Štvanice byla jednou tak velká, tak to naplníme stejně. Nevím jak v pátek, ale v neděli klidně třikrát. Je fakt, že v neděli se na tribunu asi spousta lidí nedostane. Myslím si, že kdyby jsme MysticCup šoupli do nějaké haly a tam přišlo třeba deset tisíc lidí, tak už to prostě nebude ono.
Co letošní streetová aréna? Máš už nějakou představu?
Mám. To už mám většinou při závodech, kdy přemýšlím jak to udělat příště. Mystic 2005 byl takový streetový, hodně technický a ten letošní bych chtěl zachovat v podobném duchu. Těch bazénových typů co jezdí rádiusy je na MysticCupu poměrně málo, Bazénový jezdci jezdí na speciální bazénové contesty do Marseille, Ratenbergu v Rakousku a tak.
Ale Štvanice jako taková projde celkovou změnou, protože některé základní celky tam jsou třeba už tři roky a není ono. Ne, že by to bylo pro návštěvníky nebezpečný, ale fošny z kterých je postavená nosná konstrukce je samý hřebík a nedá se s tím materiálem moc pracovat, proto se letos budou stavět celé překážky od základu nové. A říkám, mělo by to být streetový, možná víc streetový než je to teď.
Když jsi říkal, že jezdí málo těch bazénových typů, měl jsi někdy od nich nějaký negativní ohlas?
Hele, od cizinců jsem nikdy nic negativního neslyšel.
Takže našinci?
Jo, spíš našinci. Nebo ani ne tak na ten poslední, ale třeba na ten 2004 a 2003. Tak to jsem slyšel, že je tam moc radiusů a že to moc lidí nejezdí. A pak když se na to koukáš, tak se stejně všichni svezou a je to do pohody. Je těžké postavit skatepark na ploše Štvanice pro závod Světovému poháru aby vyhovoval úplně všem kdo si přijdou zajezdit po MysticCupu.
To bude letošní park zřejmě jeden z nejdražších? Tím že tam půjde sto procent nového. . .

Crooked grind.

To už jsou milionové částky. Ale je to třeba. Se starým materiálem z původních překážek nemůžeme počítat a té práce s celou stavbou bude taky víc.
To věřím, že je to spousta práce. Kolik lidí se podílí na přípravě parku pro Mystic?
Před Mysticem se pohybuje na place kolem patnácti až osmnácti lidí.
A jak dlouho dopředu to stavíte?
Hele, je to rok do roku. Záleží na tom kolik je tam nového. Ale ten měsíc to trvá určitě. Jak se třeba bavim s lidma, například s  Duncanem, tak ten říká, že nám to sice trvá dýl, ale zase ten park je takový preciznější.
A co Mystic Constructions teď v lednu? Koukám tady kolem, spousta práce, pořád se něco děje?
Teď toho moc není, v současné době děláme nějaké drobnosti pro Pinďu, na Quiksilver Cup. Nějaký piknikáč a tak. Ale důležitý je, že práce je celý rok, ten leden únor je sice trochu plonkovější, takže se stíhají ty hory a tak. Pak už přijde jaro, vyskytnou se nějaký ty dodělávky z loňska, hned je tu Mystic a už to jede.
Když jsi naťuk tu Olomouc, tušíš co tam bude nového oproti loňsku?
Co já vím, tak tam mají kluci ty samé překážky, které jen naloží a převezou. Takže základ bude stejný a my tam povezeme ten malý stolek co tam byl loni a udělali jsme nový piknikáč. Myslím, že to bude trochu zpestření.
Co parky tady v Čechách? Je nějaký z těch co jste stavěli něčím super, že by se ti líbil víc než ostatní?
Hele za poslední dobu určitě park v Uhříněvsi. To byla taková srdeční záležitost. Je to celodřevěná konstrukce potažená plechem. Dřevo by sice bylo lepší, ale je fakt že ten plech má delší životnost. Tenhle park byla taková perlička, už tím že je u nás svého typu jen jeden. To byla fakt zajímavá práce. Prostě park jakoby z jednoho kusu postavený na betonových pilotech. Je tam od přelomu 2004/2005.
To bylo taky pro obec?
Jo, to si objednala obec.
A děláte i pro soukromý subjekty?
Děláme, třeba pro jednu marketingovou firmu, která pořádá freestyle motocros, jsme stavěli velkou rozkládací vertku. Teď pro ně připravujeme bmxový park, takže by na nás měla být i realizace. Ale z 98% si parky objednávají obce.
Vy jste si mohli udělat dobrý jméno na tom loňském BMX mistrovství, ne?
Jo to jo, to se klukům hodně líbilo a hodně mi v tom pomohl brácha, který se v těch kolech pohybuje už dost dlouho. Ty ostatní BMX parky po Evropě vypadají trochu jinak, ale tohle se těm klukům taky líbilo. Bylo to prostě něco jiného.
To jsi vystřihl z hlavy park pro kola nebo jsi se jel někam podívat?
Jak řikám, hodně jsme to probírali s bráchou, který si tam dal nějaké své věci co mu vyhovují a taky jsme museli brát v potaz, že měsíc po tom tu bude Mystic Cup. Dneska když si dám vedle sebe dvě fotky tohohle parku a Mystic parku, tak mi přijde, že to jsou dva různý parky. Základ byl sice stejný, ale byli úplně jinak řešený detaily, které určují celkový design parku.
Máš třeba trému když doděláš park a víš, že třeba druhý den přijedou amíci? Nebo si řekneš, ne ten je dobrej, ten se bude líbit. . .

Barrandovský most, cíl jedné partičky v roce 1998 (Move, leden, 1998).

Vždycky to člověk dělá s vědomím, že se to snaží udělat co nejlíp a posloucháš názory lidí co se v tom pohybujou. Ale to víš, že čekám kdy přijedou a čekám co mi řeknou. Zatím se dařilo. Ale stejně nejvíc to člověk vidí až při závodech. Teď už mám ty tři dny, kdy jsou závody jako dovolenou, sedíme s klukama na tribuně, pijem pivko a sledujem dění kolem sebe.
Když zrovna neprší. . .
No jasně, jako posledně. To byla celkem prdel. To bylo zajímavý.
Já si myslím, že jste to zvládli dobře. Za nějakou hodinu a půl se dalo jezdit.
Jo, naštěstí ta průtrž netrvala věčnost a nechalo se to vysušit. Myslím, že ty lidi to vzali a viděli, že jsme udělali co jsme mohli. Já jsem si v prvních pár vteřinách říkal, že se to už nedojede. Ale přišli na řadu kýble, hadry a dopadlo to na pohodu. Ona ta střecha má prostě nějaký formát a není nafukovací. Byl bych radši kdyby byl prostor pro skatepark trochu delší, tak se snažím to nacpat i trochu mimo střechu. A nemůžeš ohlídat úplně všechno, tam kde protekla voda do skateparku tu plachtu někdo přivazoval a neudělal to úplně promyšleně. Ale zaplaťpánbůh to dopadlo jak to dopadlo.
Když jsme u té vody, jak jste přežili povodeň?
Nato že nám řekli, že tu bude maximálně po kolena vody a byly tu skoro dva metry tak jsme oproti spoustě jiných lidí dopadli dobře. My jsme tu nějakou obr škodu neměli. Překážky neuplavaly ani o chlup a kdyby bylo o 20-30 čísel víc vody tak by se třeba daly do pohybu a vzali by sebou třeba i střechu. Pak vůbec nevim co by se s tim stalo. Ta střecha, to je 2000 metrů čtverečních plachtoviny, do toho ta konstrukce, dřevo. . . Vůbec nevim jak by to dopadlo. Takhle se nadzvedly jen banky, ale plošiny překážek zůstaly nad vodou těch pár čísel.
Asi jste taky měli kliku, že jste nebyli uprostřed proudu.
No jasně, park byl schovaný za mostem. Sice tady v hangáru to vypadalo, jako když dáš pračku na odstřeďování a v půlce to otevřeš. Taky se tu celkem dlouho uklízelo.

Kozel na snowboardu v časopise Move, únor, 1999.

Jak vás odsud vypakovali? Řekli třeba:“Hele za hodinu přijde vlna!“
Ve finále byl ostrov už zavřený. Ale my jsme ještě pomáhali vzadu na špici rušit verandy a převáželi jsme to sem nahoru k nám. Protože nám říkali, že tu bude po kolena vody, ale potom bylo všechno jinak. Když už se to začalo zavírat, tak mi ještě brácha říkal že tu nemůžu nechat věci v kanclu a já na to, že ne, že v poho, že tu bude jenom po kolena. Ale stejně jsme ještě naložili vozík a na poslední chvíli odjeli. A dobře jsme udělali.
Jak jste sledovali průběh?
Tady z viaduktu. Ale vypadalo to klidně. Překážky držely a byly na svým místě. Jen ta vertka nám málem spadla na hangár. Dolní plošina byl metr nad zemí a vetikály přestaly být vertikály a otevřely se do stran. Jedna vypadala že spadne k mostu a druhá že nám spadne na hangár. Ale ustála to. Spadlo to zpátky a ani jsi nevěděl, že byla takhle rozhozená. A ten rok, to bylo tušim 2002, tak tady byly taky BMX závody a kluci co to pořádali si nechali udělat od nějakýho pokoutního frajera vertikálku, skoro za mega. Přijel Matt Hofman, řekl že ta rampa stojí za hovno a že v tom jezdit nebude. Tak z toho měli trochu hlavu v pejru. Pak jsme oprášili rampu po povodni a jak pane lítal. Více méně díkytomu si pak u nás objednali pořádnou rampu.
Co ty kromě skejtu a stavění? Co stíháš krom toho?
Zalítám si někdy s letadlem na dálku, jako že vezmu letadlo a jdu si na letiště zalítat.  Ale v poslední době jsem si splnil ještě takový dávný sen. Přes deset let jsem závodně plaval a dlouho jsem chtěl zkusit potápění s přístrojem , no a před pár lety jsem si to splnil. Teď se potápím a to je celkem napínavý.
Ale to děláš jen v létě, ne?
No, jde to celoročně. Naopak, v zimě žádný koupálisti a je podstatně lepší viditelnost, potápění pod ledem je super. Shodou okolností jsme se byli nedávno potápět u Štěchovického mostu ve Vltavě. . .
Počkej, teď v lednu?
No, teď v lednu. O víkendu. Jsme si dali takový driftový ponor v řece. . .
Pro absolutního laika, co znamená driftový ponor?
V proudu. Necháváš se unášet proudem s celkem dobrou viditelností, protože tam když se cokoli zvíří tak ten proud to hned odnese. Jsou tam kameny, písek a spousta zajímavých věcí. Z války třeba. Našli jsme tam nějakou munici a kluk co nás tam odvezl, tak nás pak i posbíral a udělali jsme asi dva kilometry po proudu. Je to celkem zajímavý a byl jsem z toho nadšený. Kluci co se tam potápí častěji říkali, že ta viditelnost nebyla nic moc. My se jinak hodně potápíme na Slapech a tam je jakýkoli ponor noční, i ve dne, tak jsem byl z téhle zkušenosti unešenej.
Byli jste na dně Slap? Co ty pověstný sumci?
Slapy jsou nějakých 40 metrů na dno a sumci? Nic takovýho jsem tam neviděl a přímo u přehrady se nepotápíme. Byli jsme ale mezi svátkama v Německu v žulových lomech a tam jsme viděl mega štiku. To byl fakt macek. Ta mohla mít třeba metr dvacet, v průměru tak dvacet. To pak vidíš ty zuby a nejdeš blíž jak na metřík. Jen tak na mě koukala a pak si uvědomíš, že to je fakt predátor. Okolo voda jak v moři, super. Loni jsme byli v Polsku na Baltu, tam byly vraky z války, to je zážitek.
Když tě poslouchám, tak o své dovolené si od toho prkna jezdíš odpočinout?
Hele, já se prostě dostávám pomalu k věcem, ke kterým jsem se v minulosti nedostal. Dřív člověk tím skejtem žil a teď už mám i jiné zájmy a tak nějak se snažím ten čas trochu rozvrstvit.
 
oficiální stránky: www.mysticconstructions.cz

Autor: Lang

Rubrika: Rozhovory