Prvním krokem je výběr jednotlivých skateparků a jejich seřazení v logické návaznosti tak, aby tvořili pokud možno uzavřený okruh. Není na škodu naplánovat si větší počet zastávek pro případ, že v parku nebude možné dobře si zajezdit. V takovém případě jednoduše dané místo vynecháte a plynule pokračujete v krasojízdě. Těch důvodů může být celá řada: lokální závod, mokro v důsledku ucpaného odpadu, invaze bikerů nebo tolik populární akce dětem patří hračky místo zbraní (nebo naopak?). Také se může stát, že skejtpark, ač na fotografiích působící tím nejlepším dojmem, bude špatně postavený a tudíž nesjízdný. Rovněž je dobré připravit si alternativní řešení pro případ špatného počasí… Internet je všemocné médium a s jeho pomocí naleznete nepřeberné množství lokalit. Neocenitelné služby na cestách Vám poskytne GPS navigace, která Vás dovede, po zadání správné adresy, přes labyrint dálničních sjezdů a nadjezdů, spletitých uliček, spolehlivě až ke skateparku. Jistěže se dá jet i bez ní, sám jsem to absolvoval, ale několikahodinové bloudění po západoevropských městech v době dopravní špičky nic moc.

Nyní už k naší cestě. Cesta začínala v Praze a dle původního záměru měl být poslední zastávkou před návratem do Prahy berlínský Clash contest. Naplánovali jsme si hlavně skateparky vybudované německou firmou MINUS-RAMPS, která staví převážně betonové bazény, tvarem i náročností dosti připomínající pooly za oceánem.
Po menších problémech, jak bývá u našich výletů pravidlem, jsme vyrazili v pondělí 24. května v ranních hodinách z Prahy, směr Plzeň a dále na německý Stuttgart.

Cestou jsme se ještě zastavili v supermarketu nakoupit zásoby. Ceny potravin nejsou za hranicemi výrazně vyšší, jistě nakoupíte-li jen paštiky a salámy, ušetříte, ale při každodenním ježdění si tělo zaslouží více živin a vitamínů…Nakoupili jsme proto jen zhruba na dva dny. (pozn. pro alkoholiky: alkoholu samozřejmě více) Stuttgart, betonový, rádiusový skatepark, kde dá zabrat i přejet z jedné části do druhé bez ztráty rychlosti. Po hodince ježdění se dostavili policisté, kteří všechny legitimovali a následně z parku vyhodili,  pro narušování poledního klidu. V nucené přestávce jsem se naobědvali a upravili původní itinerář dle doporučení světoběžníka Matese Lucuka.

Namísto betonových boulí v Neu – Ulmu jsme vyrazili západněji do Luxemburského městečka Schiflage, kde přednedávnem vyrostl betonový park s velkým bazénem. V parku jsou nakombinovány rádiusy, bangy, zídky apod. a tak si každý našel to své. Zde byl také kámen (rádius) úrazu, proč jsme nakonec nejeli na berlínské závody…naše želízko v ohni Martin Jurášek si při jednom macatém transféru pochroumal koleno a hned bylo jasné, že se závodit nepojede.

Dostáváme se k nocování, jste-li zhýčkaní, nebo nevíte, co s penězi můžete samozřejmě spát v hotelu nebo podobném zařízení. My penězi neoplývající, rozhodli jsme se nocovat pod širákem, v případě špatného počasí polovina ve stanu a polovina v autě. Vždy je dobré najít takové místo, kde vaše přítomnost nebude nikomu vadit. V „policejních“ státech jakými jsou například Německo či Rakousko hrozí za nocování mimo kempy vysoké pokuty, proto je dobré volbě skrytého místečka k odpočinku věnovat zvýšenou pozornost.
I když tohle všechno víme, nocovali jsme jako největší sebranka. První noc jsme zůstali přímo u skateparku na trávě. Po setmění byla celé okolí pusté, a proto nebylo třeba hledat k noclehu jiné místo.
Ze Schiflage jsme si to namířili do belgického města Lutich na oldskoolvou snakerun a dále do betonového parčíku v městě. To už bylo dost hodin a namísto ježdění jsme se věnovali spíše grilování.
Po ubezpečení lokálů, že pokud zůstaneme jen jednu noc, nic se nestane, jsme druhou noc strávili opět poblíž skateparku. V pokročilém stavu mentální inkompetence se pokusili postavit stan, protože zvedající se vítr a zatažené nebe nepřinášeli nejoptimističtější vyhlídky na klidný spánek. Stan jsme samozřejmě nepostavili a v očekávání deště jsme ulehli pod košaté stromy a usnuli spánkem spravedlivých.

Ve středu nás časně ráno probral hustý déšť. Bylo jasné, že tady si nezajezdíme, proto jsme se rozhodli pokračovat dál, do Antwerp, doufajíce, že déšť ustane.

Přístavní město Antwerpy má opravdu monstrózní betonový skatepark od americké firmy TEAM PAIN. Jezdit zde bez chráničů nemá moc smysl, neboť výška některých rádiusů přesahuje pět metrů…déšť se sice změnil v mrholení, ale i to spolehlivě stačilo k tomu, abychom si nemohli zasurfovat. 

Nevlídné počasí nám nedalo jinou možnost, než se přesunout do sto kilometrů vzdáleného Eindhovenu, kde je jedna z nelepších evropských hal. Kromě spinové minirampy a bazénu ve tvaru hlavy Mickey Mouse disponuje hala rozlehlým streetem s všemožnými pyramidami, schody, raily, bednami apod.
Za noclehem jsme se rozjeli do Belgického Mechelenu, kde nás ráno čekal strmý bazén a poměrně rozlehlý street.
Jelikož jsme navštívili Holandsko, nelámali jsme si večer s noclehem příliš hlavu a usnuli jsme na velkém parkovišti, na pohodlném asfaltu. V tu chvíli nikoho z nás nenapadlo, že tak velké parkoviště zde nestojí jen tak. O to víc jsme se ráno divili, když kolem procházely davy lidí do areálu ne nepodobnému brněnskému BVV.

Po Mechelenu následovala další návštěva Antwerp, opět doprovázená deštěm a následný přesun zpět do Německa.
Do Essenu jsme přijeli těsně před setměním, proto jsme se příliš nerozmýšleli a utábořili se za hradbou keřů přímo u skateparku. Tu noc se nám dokonce podařilo postavit stan.

Ráno, po nutném zametení skateparku, jsme započali hledat cestičky tímto parkem začínajícím snakerunem ústícím mezi dva rádiusy a velký vulkán.

Další zastávkou byl Hagen a Mickey Mouse pool bohužel „plný“ vody.
Alternativou se stal nový skatepark v Halle, ve kterém se dá jezdit i večer, neboť je osvětlen. Hladký beton, bazénová i streetová část, zajímavé řešení, ale zhasnutá světla, pešek a zpět domů.

Co říci závěrem? Jurda je hovado, který si svou lajnu najde všude, Továrek ze svého umění nezapomněl vůbec nic, Koza nakonec vrátí, co chce, já zase jenom nadával pičo a Mates projede každý oververt ve stylu jemu vlastním. Bylo by poněkud zdlouhavé a nudné popisovat detailně každý park a odjetý trik, fotky a video mluví za vše.

Není ani potřeba cestovat moc daleko i u nás můžete projet spoustu všemožných parků a užít si pohodu s přáteli. Stačí sehnat auto, nejlépe kombíka, ať se nemačkáte a vyrazit! A námitky typu: nemám peníze, jsou nemístné a nesmyslné. Peníze na jídlo byste vynaložili za ty dny stejně jako doma, spát můžete pod širákem, či ve stanu a jediné náklady navíc jsou za pohonné hmoty, které se rozpočítají mezi partu v autě a nepřesáhnou víkendovou útratu za chlast, či něco jiného. Tedy dle vlastní chuti. Tak přestaňte kňourat a jedem!!

Text: Ivo Prášek
Foto: Martin Lucuk a DC crew

Rubrika: Události