SKATEROCK

Nike SB Fluff - travelling story

05.02.2010

Po oficiální barcelonské vernisáži, kde byla představena kniha Nike SB Fluff a po slovenské premiéře, přicestovala mega kniha Fluff i do Čech. Stalo se tak 3.2. v příjemném prostředí Café Nordica v centru Prahy.

Café Nordica je obvykle vyzdobeno cestovatelskými fotografiemi z celého světa, ale toho dne byly skvělé fotografie na zdech vyměněny fotografiemi neméně skvělými. Řádně osvětleny zde byly ty nejlepší fotografie z knihy Nike SB Fluff. To bylo první co příchozího trklo do očí. To jen v případě, že přehlédl další fotografie v oknech a nebyl-li odchycen přáteli na baru. Další co bouchlo do očí v těsném závěsu, byl prostřený stůl s výrobky mistra Erika, který Café Nordica nejen provozuje, ale také zde vaří. Dobrá práce, kámo!
Osazenstvo se začalo po schodech do Café courat už před sedmou hodinou a během zhruba hodiny a půl, se prostor zaplnil a bar byl v obležení. Mezi přítomnými mohl člověk zahlédnout nejen kompletní česko-slovenský tým Nike SB, ale také další známé tváře českého skateboardingu, ať už z řad aktivních jezdců, či z oblasti mediální nebo z byznysu. Party se nesla v rytmu hučícího úlu a témata byla jasná, skateboarding a život. Pro přítomné dvě neoddělitelné veličiny. Kromě klasického pokecu měl každý tu čest nahlédnout do knihy Nike SB Fluff a kvůli ní se celý večer konal

Marcel Veldman si musel trochu zalítat.

Podstatné věci již uvedl kolega Kac v reportu z barcelonské vernisáže a nám zbývá doplnit osobní pocity. Při spatření knihy mě okamžitě napadla myšlenka: „Kolik to váží?!“ Erik vytáhl váhu a ejhle, kniha váží pět kilo. Masivnost opravdu zarazí a kniha není příliš vhodná třeba do veřejné dopravy. Ovšem je výborná při položení na stůl, kdy vypnete vnímání okolí a zahloubáte se do světa Marcela Veldmana. Naši věrní čtenáři vědí, že fotograf Marcel Veldman stojí za celým projektem Nike SB Fluff. Marcel nafotil a sestavil všech více jak šest set stran knihy a to se dá popsat jedinými slovy. To musela být neuvěřitelná fuška! V první chvíli mě napadlo přirovnání k filmu Lítám v tom s Georgem Cloonym, neb on i Marcel mají jedno společné. V určité době svého života strávili ve vzduchu a na cestách spoustu času a je až s podivem, že oba dva taková práce bavila. Konec konců k myšlence o cestování vás přivede již první otevření knihy, když uvidíte u obsahu desítky útržků z letenek, lístků na vlak a bůh ví čeho všeho. Ano, ano, pro Marcela to byla jistě velká výzva a jsem toho názoru, že ji zvládl velmi dobře. Při brouzdání netem jsem narazil na jeden rozhovor s Marcelem a výběr jeho slov je jistě to nejlepší, co vám knihu může příblížit.

Marcel Veldman a frontside 5 - 0 v Nike SB Fluff mini.

O čem je kniha?
Je o skateboardingu. A nejsou to jenom vraždy za vraždou, je celá o skejtrech a o tom co umí nejlépe. O skateboardingu a o užívání života.

Řekni nám něco málo o vzniku knihy.
Úplně nejdřív přišel celý projekt na přetřes u piva, kde jinde. Bylo to před pár lety v amsterdamském skateparku s jedním člověkem z US vedení NIke SB. Ale to byly jen myšlenky, nápady . .u piva, znáš to. Pak jsem na to zapomněl a rok nato jsem byl kontaktován velením Nike v Evropě a bylo to na světě. Dostali jsme absolutní svobodu ve všem co jsme chtěli udělat. Začali jsme v květnu roku 2008 v Berlíně s Finama. Pak přišlo více jak 20 tripů, přestal jsem to počítat a nakonec to bylo 19 zemí a některé byly navštíveny vícekrát v rámci projektu.

Co bylo nejlepší na celém projektu?
Cestování po Evropě s přáteli. Pak je skateboarding velká zábava.

Co bylo nejtěžší?
Nejtěžší to bylo pro mojí přítelkyni. Přijel jsem domu a brečela štěstím, že jsem dorazil a hned začala bečet zase, protože jsem druhý den odjížděl zase na další trip. Vždycky jsem hodně cestoval, ale nikdy ne tolik jako za poslední rok.

Jsou nějaké nápadné rozdíly mezi skateboardingem v různých zemích v Evropě a jsou rozdíly mezi jednotlivými Nike SB týmy?
Právě jsi to řekl, všichni jsou rozdílní. A platí to jak pro všechny týmy, tak i pro jednotlivce. A to je na celé věci nejlepší.

Čeho nejšílenějšího jsi byl svědkem v průběhu tvorby knihy?
Skoro jsem se utopil v holandském jezeře, viděl jsem zatopené Benátky, protože pršelo. Neschopnost dostat se z Ukrajiny do Ruska z důvodu jedno vstupního víza. Šestnácti hodinová cesta vlakem do Kyjeva. Zemnětřesení v Tromso. Bydlení na parkovišti obytných přívěsů v Ramsgate, v Anglii. Je toho spoustu, doporučuji si prohlédnout knihu, je tam všechno.

Co takhle Nike SB world book, s jezdci po celém světě?
No hele chtěl bych mít po tom všem jenom těch pár šedivých vlasů, co mi teď narostlo. Víc už ne.

Máš nějaký tip pro někoho kdo by chtěl udělat něco podobného?
Jsem si jist, že když bude chtít někdo udělat knihu, časopis nebo zine, tak jistě budou mít vlastní nápady a nebudou nikoho chtít napodobovat.

Pojďme na pár rychlých otázek. Nejlehčí spolupráce byla s jakým riderem?
Simo Mäkelä. To je fakt zvíře.

Kdo nejvíc chlastal?
Samozřejmě že já.

Nejsrandovnější jezdec?
Matti, další Fin. Nepamatuju si už jediné jeho slovo, ale vždycky každého dostal.

Nejpřátelštější SB rider?
Dave Mackey z Liverpoolu.

Nike SB Fluff

Nejpodivnější jezdec?
Divným se může popsat třeba Lennie Burmeister, ten si vše dělá po svém. Adrien Bulard je další, ale tentokrát úplně na opačné straně divnosti než Lenie. Ale upřímně, existují nějací normální skejťáci?

Nejhezčí země?
To je jako srovnávat hrušky a jabka. Nejhezčím budou nejspíš Benátky. Takové kouzelné, řekl bych. A byly by takové, kdybych tam šel se svou přítelkyní místo s bandičkou osmi propocených týpků.

Tvůj oblíběný trip?
Ukrajina, uplně nová zkušenost.

Nejlepší země na skejtování?
Španělsko, žádná novinka.

Kde jsi slyšel nejhorší muziku?
To bude Německo. Člověče nejsem si úplně jistý jestli bych to, co jsem tam slyšel nazval muzikou, to je už skoro kompliment. Je to fakt špatný. Jsou tam super lidi, hodně šikovný. Ale s muzikou jsou na tom bídně, nemůžou mít všechno.

Kde jsou nejhezčí holky?
Jakákoliv skandinávská země, taky žádná novinka.

Kde je nejdražší pivo a za kolik?
Norsko, myslím něco jako 12 Euro nebo tak něco. Vůbec nechápu, že se zvládnou úplně ožrat a pak ještě vyjít s prachama do konce měsíce.

Je něco co by jsi chtěl změnit, kdybys to dělal znovu? A dělal bys to znovu?
Určitě bych něco změnil, ne všechno šlo úplně hladce. A rozhodně ne, podruhé bych to dělat nechtěl. Jsem si jistý, že na podruhé by to už nebyla taková sranda jako na poprvé. Žádné překvapení tě nepotká, když už to máš jednou za sebou.

A na závěr, jsi s výsledkem spokojen a je Nike s výsledkem spokojen?
Já jsem spokojen a Nike taky. Ale nejdůležitější je, že jezdci kteří byli zapojeni do projektu, jsou nejvíc spokojení. Bez jezdců, jejich triků bez desky i s deskou by to bylo nemožné udělat.

Tím končí rozhovor s Marcelem Veldmanem a pevně věřím, že Marcel nic podobného nezažil. S vaším dovolením bych k závěru našeho článku použil citát ze samotného konce knihy.

Přežil jsem. 150 dní na cestě, 50 a více letů a 19 zemí. I když jsme v průběhu zažili hned několik těžších chvil, prošel jsem celým projektem bez škrábanců na duši. Sice jsem se otrávil jídlem, letěl jsem letadly co byly slepeny páskou aby držely, měl jsem mexickou chřipku a téměř jsem se utopil v jezeře. Ztratil jsem kameru, další dvě jsem rozbil, poškrábal jsem nejdražší objektiv co mám a zrušil jsem dva blesky. Zle jsem si poškodil oční důlek o bar ve Varšavě a praštil jsem se do zad v baru v Ženevě. Vyrazil jsem si zub v Paříži a v Aténách jsem hodil největší držku svýho života.

Ale na druhou stranu . . Plaval jsem v Rudém Moři, měl jsem půjčenou jachtu na křižování celým Holandskem a tancoval jsem v lesbickém baru v Helsinkách. Bydlel jsem v nejlepších hotelech, i v nejšpinavějších pokojích a ve studených karavanech. Měl jsem tu nejlepší vegetariánskou večeři ve Vídni a pil jsem pintu ležáku tam, kde se v Liverpoolu potkali John Lennon a Paul McCartney. Viděl jsem potopu v Benátkách a vyprahlé Atény. Ale co bylo nejvíc . . Byl jsem svědkem toho nejšílenějšího skateboardingu a navíc, jako bonus, naučil jsem se trik.

Marcel Veldman


Tím trikem byl backside tailslide a na počest, že se jej Marcel naučil, mu věnoval jednu kapitolu v knize. Jeho slovy se s vámi pro tuto chvíli kniha Nike SB Fluff loučí a můžete se začít těšit na soutěž o knihu Nike SB Fluff. Mrkněte na Hey Dude od kolegy Pinina a určitě zajděte na www.fluff-sb.com, kde krom jiného najdete i video s Markem Zápražným.

Fotogalerie z Café Nordica dne 3.2. (foto: Kac)

Fotogalerie

Autor: Lang

Rubrika: Události

Staňte se fanouškem Staterock.cz na facebook

Komentáře 6

beastie
10.02.2010 v 09:40:03

no nejak moc se na tom vydelat neda, tam je totiz na chlast prohibice, coz znamena ze stat umele navysuje cenu alkoholu... kdyby tam chlast stal stejne jako u nas, tak se tam pozabijeji vsichni... uz ted je tam nejvic sebevrazd 

 

...
06.02.2010 v 10:38:58

no a da se sehnat ta kniha i u nas? 

 

máma
05.02.2010 v 21:43:00

asi myslel...asi urcite myslel...pro nas nebo pro kohokoliv jinyho to je nepredstavitelna castka...ale predtav si, jak se na tom da krasne vydelat...a o tom to vsechno je :) 

 

táta
05.02.2010 v 21:06:31

no právě? asi nemyslel ty co rejžujou prachy z chlastu, ale spíš ty co jen chlastaj. dobrej článek. 

 

máma
05.02.2010 v 20:55:49

"Kde je nejdražší pivo a za kolik?
Norsko, myslím něco jako 12 Euro nebo tak něco. Vůbec nechápu, že se zvládnou úplně ožrat a pak ještě vyjít s prachama do konce měsíce. "
no právě...tam se musi vydelavat nejlip v byznysu s alkoholem..mmm 

 

Joe
05.02.2010 v 18:02:39

mega nářez :) 

 
Jméno:
Email/url:
 
Váš komentář:

Nejnovější

Události

Premiéra videa East Coast