Report z Prachatic

Míra Bartoš a jeho kemp.

Je obdivuhodné, že takový „americký“ podnik jakým skate summer camp v době vzniku byl, sahá svou historií ještě pět let do éry komunismu. V tehdejších těžkých dobách bylo perzekuováno vše co vzniklo, nebo mělo svou základnu na západ od Aše. Skateboarding toho měl podle názvu pramálo společného s východním blokem a vzdejme tedy hold pořadateli (M.B.), že se mu tradice podařila udržet až do revoluce v 89 roce. V době porevoluční pak přišla těžká doba v podobě let 96 a 97, kdy Summercamp málem skončil díky nezkrotné nátuře návštěvníků campu. V té době tahala kriminálka Míru Bartoše v šest ráno z postele, kvůli bordelu ve městě. Osobně si pamatuji i přítomnost policie přes den přímo na akci, kdy se vyjednávalo o vypnutí hudební aparatury. Nicméně akce přežila i tyto záležitosti. Hlavně díky zapojení Kandlova Mlýnu do programu campu. Večerním odjezdem téměř celého osazenstva směr Kandlák, se vše přestěhovalo mimo centrum města a mimo město samotné. A byl klid. Relativní klid trvá dodnes.

Mini mini, mini, mezi nima Lužiny.

Ten letošní kemp měl ve svých prvotních plánech několikero stavebních úprav, včetně nového asfaltu. Kdo si pojezdil v Prachaticích, ví o čem mluvím. Ale tady narazili na úřednického šimla příliš tvrdě a na novotou vonící povrch nezbyly peníze. Státem vyhlašované granty nezafungovali a příspěvky od města a od sponzorů stačily k lehkému upgradu parku. Nové překážky v parku navrhoval a dřevěné osobně i stavěl Libor "Zrza" Mikeš. Z jeho dílny vzešla pro mne úchvatná a hravá minimini, pak double raily s dvěma proti sobě stojícími bangy, radius a dva jumpovací bangy. Ty našli své místo po stranách muzejního kousku Škoda MB 1000, přes kterou se díky nim lítalo. Škoda jen, že si ji nejdřív vzali do parády koláci a pro skatery byla pak už mírně poničená. Dalšími funglovkou v parku byl rádius o výšce 220 cm a pěti metrový grind stůl. Ten měl své místo nad asfaltovým bangem, bohužel spíš fungoval jako odkládací plocha nebo jako hlediště. Osobně jsem na něm viděl trikovat pouze Martina Juráška, který po něm jezdil v nosewheelee.
První den byl v programu campu ollie contest a začínalo se skákat na 45 cm. Třetí umístěný, Vít Kindl (Mělník), se zapsal do historie campu výškou 75 cm. Druhý Eda Ortman (ČB) skočil 80 cm a celý contest vyhrál Marek Štrunc (Plzeň) stejným výkonem jako Eda, ale na rozdíl od něj prošel contestem bez jediného špatného pokusu. Bohužel si po soutěžích během volného programu zlomil ruku a skončil druhý den v plzeňské nemocnici. Přeji stálé zdraví. Druhou soutěžní disciplínou byl best trik na bangu. Každý zúčastněný si mohl vybrat jakýkoli bang a na něm měl čtyři pokusy na trik. Třetí skončil v té době ještě zdraví Marek Štrunc, druhý byl Koláč z Plzně a první skončil Adam Lukas z Prahy (360 varial to fakie). V tu dobu byl mezi porotci i Ruben Garcia z evropského DC teamu, neb první den dorazil s celou svou bandičkou. První den pak na Kandláku uzavírala pražská formace Korupce, po nich Better Way a na závěr Krucipüsk.

Jurášek airlines, nosebone.

Druhý den byl celý ve znamení deště. Program byl přes den zcela individuální a organizovaná zábava přišla na pořad dne až večer na Kandláku. Tam dorazili i ten den objevící se Quicksilver boys se svým mega busem a tým Aeonu. K jejich pobavení a k pobavení celého slušně zaplněného Kandláku hráli českobudějický Pennis, Skapollo z Vrchlabí a skupina Clou.
Třetí den se odpískal contest v U-rampě pro nedostatek jezdců. Do závodů se přihlásili jen tři matadoři z dob začátků a žádná nová krev. Možná to svědčí o nastávajícím ústupu radiusů ze scény, zejména to platí o těch vyšších radiusech. První konaný contest ve třetím dni byl best trik na funboxu. Do poroty zasedl vedle Zrzi i zdomácnělý Ruben Garcia a závod mohl začít. Ale ouha. Skoro polovina startovního pole nevrátila ani jeden pokus, včetně Pavla Jaroše z Havířova, který nevrací kickflip do fs boardslidu. Celý contest tak vyhrává Maxim Habanec s FS 5-0 z railu dolu. Po této vtipné záležitosti byl vyhlášen závod v minirampě a ke Quicksilver teamu v čele s Marcem Hazizou se přidává i banda jihoameričanů, kterou na Šumavu dovezl Punker přímo z Münsteru. Škoda jen, že se v pondělí poranil Martin Jurášek. Ten by se svými polety určitě dokázal zamíchat s celkovým pořadím. Takto lítal den poté jen na funboxu a ve velkém radiusu, kde ho zdárně doplňoval svýmipolety Aleš Bindr z Brna. Ale zpět do rampy. Náš nejlepší zástupce skončil na pátém místě a byl jím Jakub Jarolím. Čtvrtý byl Jorge Ladas z Argentiny, třetí místo vybojoval pro Quicksilver team Josh Rouillon a na místě druhém skončil jeho kolega Marc Haziza. První místo v minirampě obsadil u nás dobře známý Alan Mesquita, který se již delší dobu zapisuje do povědomí lidí svým bluntem to fakie na zábradlí (!!!) za plošinou minirampy. Jihoamerické pozornosti neunikl ani český skvost z dob šedesátých a po chvíli se přes střechu MB 1000 přehnali v nosebonu, nosegrindu, bluntslidu a v crookedu.

Nicolas a best trik na railu.

Večerní koncert na Kandláku zahajovali Sundance Kid bohužel před prázdným sálem. Strakoničtí Delusion už měli před sebou partičku svým ultras fanoušků čítající zhruba 15 lidí. Celý večer ale pekelně rozhýbala náhrada za Alternative Allstars z Reichu. Tou náhradou byla Gaia Mesiah. Nevím co víte o téhle kapele vy, krom toho že to jsou tři holky a kluk na basu, ale já znal jen jméno a pohlavní sestavu. Ten večer se mi vryli ty dvě slova nesmazatelně do paměti. Jejich hudební projev zvednul celý Kandlák ze židlí a začala opravdová pařba. Všichni ten večer nevěřícně poslouchali výkon zpěvačky Marky Rybin. Ta zpívala v jednu chvíli krásně žensky, nevím jak bych to jinak popsal a ve chvíli následující se na vás z jejího hrdla hrnul Henry Rollins. Umocněn ještě repráky. Byla to prostě paráda a bude-li někdy před vámi otázka jít na ně či nejít, tak jděte. Bude to stát za to.

Pavel Jaroš - kickflip přes EMB.

Den čtvrtý byl ve znamení značného úbytku lidí. Profi riders se stěhovali do Prahy za Mysticem a s nimi i nějací ti návštěvníci campu. Zbývající hrstka lidí koukala na dění v parku svýmia oteklýma a do ruda zbarvenýma očima. Takřka na každém byla znát únava z předešlých dnů a hlavně nocí. S touto podporou se rozjel první contest toho dne a byl jím best trik na handrailu. Vyhrál ho trikem bs smith po railu Nicolas Tušl z Prahy. Ten byl se svojí partičkou z Lužin na letošním campu snad jako jediný od začátku do konce a v ofiko zprávě Míry Bartoše byl tento fakt také vyzdvihnut. Nicolas jezdil ještě druhý contest toho dne a tím byl street. Tady mu ale nevyšlo vše podle představ a do třetího místo se nevešel. Třetí byl Jirka Bulín a druhý Adam Lukas (fs lipslide, bs transfer, crooked, varial trasnfer). Na prvním místě byl s přehledem Pavel Jaroš z Havířova, který lítal v nosebonu a indy proklatě vysoko. Po contestu se pozornost zbylých diváků přesunula ke škodovce. Ta toho měla už dost, ale na Jarošovo nosewheelee po střeše ještě stačila. Dále přes ní přelétl v ollie Adam Lukas a v nosegrabu Nicolas Tušl. Posledně jmenovaný ještě orazítkoval hranu „embéčka“ nosepickem. Všechny ostatní otevřené huby v nevěřícném gestu měl na starosti Pavel Jaroš. Ollie pro něj bylo jen zahřívací kolo a po chvíli se přes škůdku přenesl v backside airu a v kickflipu. Pokoušel se ještě o bs kickflip, ale i přesto že ho lepil na boty, tak ho nevracel. Závěrem dal pryč přistávací bang a poslal přes eMBacho kickflip až na zem na první pokus. Krása. Večer okořenili předávání cen strakoničtí Zničeho Nic, Status Praesents z Prahy a závěr večera patřil libereckým Nobody Knows. Ti zpestřili svou show i ohňovým gejzírem z kytar. Mazec.
Tím letošní Summer Camp skončil a mě nezbývá než držet palce Prachatickému Finalu, aby se tradice udržela i do let následujících. A v mém zbožném přání je i místo pro nový povrch parku, zejména v okolí asfaltového bangu. K tomu všemu nám dopomáhej. . . . radši nikdo. Víme z poslední doby, kde může náboženství skončit.

Děkuji www.final-sk8.cz za poskytnuté info a za pořádání campu.
Fotky na www.final-sk8.cz.

Autor: Lang

Rubrika: Události