DVS Grand Prix Beroun 2010 - report (f: Kubo Križo)

Pravdou je, že zlomená ruka Marka Z. a Katčin zničený kotník byly nejspíš jednou černou skvrnou na jinak luxusním dni stráveném v berounském skateparku. Oběma přejeme rychlé uzdravení a rychlý návrat na skate.
Celý den začal klasickým brandingem, kdy se v parku začaly objevovat loga firem DVS, Vehicle a také berounského města, které akci podpořilo finančně. Po brandingu nastal trénink kategorie do 15ti let, což není zas tak častý jev a při pohledu na berounské borce je to velká škoda. Zatím nemáme info o sérii pro nesponzorované jezdce, ale bylo vidět, že se u nás opět urodilo a série zaměřená na mladší ročníky by rozhodně pomohla celé scéně. Nebo spíš jakákoliv aktivita pro mladší bude brána jako důležitý krok ve vývoji českého skateboardingu.

Nikolas Tušl backside nosegrind

Ale zpět do minulosti, do Berouna. V prvních jamech se proti sobě utkali pod patnáctiletí a je třeba říct, že už tam bylo na co koukat. Hodiny na berounské věži nestačily odbít jedenáctou hodinu a Pepa Košťál už lítal v hardflipu na eurogap, Dan Rahman se zabíjel z osmi schodů při backside ollie a vrátil switch ollie na euro, nebo 50 – 50 na nejvyšší zdi. Swis-Shopový Marek Knyttl začínal své jízdy dropem z boxu do banku, nosepick na wallridu a fakie heelflip na banku, pokaždé vracečka. Zdeněk Rotta fakie frontside flip řes roh. David Vrba 360 flip na euro, 50 – 50 grind po zdi z banku a frontside pop shove-it out. A Pavel Lisý to svými smith grindy, 360 flipy a dalšími pekly dotáhnul na prvního v této kategorii a také se posunul do finále vyšší kategorie, mezi dvanáct nejlepších.

Marek Zápražný nollie backside flip

Kvalifikace samotná obnášela necelých čtyřicet kluků a holek. Což je pro někoho menší číslo a pro někoho to bylo příjemné číslo. Já jsem patřil do té druhé skupiny, neb menší číslo přidávalo spíše na kvalitě. Tato cifra byla možná ovlivněna pardubickým i bakovským contestem, které se konaly ve stejný den, ale možná i vyšším startovným. To čítalo 250,- korun, za které jezdec dostal vodu, Red Bull a sendvič. Zde je třeba poznamenat, že voda i Red Bull byla pro jezdce k dispozici téměř po celou dobu konání závodu. To bylo zapříčiněno menším počtem jezdců, než kolik možná pořadatelé očekávali, ale tento, v jistém slova smyslu komfort, byl rozhodně plusem berounského závodu. Po registracích se postupně odjely jamy, které čítaly tři jezdce a ti měli k dispozici skatepark po dobu tří minut. Z těchto riders je třeba zmínit Pavla Fořtíka, který má neuvěřitelný pop a u země prostě vracet neumí. Z konkrétních triků je to pak třeba nollie backside bigspin na euro, nebo crooked grind na zdi. Co jsem oceňoval u jezdců jako Daněk, Bubla nebo Maxim Habanec, byly flipové triky v rohovém banku. Kdo jej zná, ví, o čem mluvím. Bank do trojúhelníku, poctivě sešikmený, drc drc nájezd. Ale nic z toho výše psaným a i dalším pánům nevadilo a vraceli jak o život. Well done!
Z kvalifikace postoupilo na základě počtu bodů dvacet čtyři jezdců, kteří byli rozděleni do osmi skupin po třech. Opět tříminutové jamy. Zde právě ukončil svou cestu závodem výše zmíněný Marek Zápražný a je třeba ještě jednou říct, že to je nehorázná smůla. Inu, ale takový je skateboarding. O něco veselejší bylo vystoupení Petera Molce, který si vysloužil přezdívku Medvěd. Bylo to přítomností piva zvaného Berounský Medvěd, kterého za den Peter vypil požehnaně, a přesto se dál vrhal na triky jako switch backside 50 – 50 ze zdi, nebo switch frontside nosegrind. A úspěšně!

Lukáš Daněk backside tailslide

Ze semifinále vzešlo na základě součtu bodů dvanáct jezdců a poté se začaly dít věci. Dle pořadí bylo vybráno šest jezdců, kteří si z čepice postupně vytahovali své protivníky a jelo se systémem head to head. Neboli dvou minutový jam pro dva a po jejich jízdě oba předstoupili před porotu. Ta byla vyzvána speakrem, aby zvedli ruku pro toho či onoho a vzhledem k tomu, že porota byla lichá, šel jeden z kola ven. Pro diváky to je velmi atraktivní systém, kdy se jezdci snaží, co to jde a ihned po konci se ví i výsledek. Pro koho to zřejmě není úplně luxusní jsou samotní jezdci, který jsou tak odkázáni na jedinou jízdu, kdy jim to buď vyjde, nebo ne. A když nevyjde, končí. Je těžké soudit, jakou cestou se vybrat a co je lepší. Nikdy není nic naprosto černobílé a na všem dobrém se nějaká ta moucha vždy najde. Mě osobně se tento netradiční systém losování a přímé popravy před zraky porotců, diváků i jezdců přijde jako atraktivní. Nezávidím ale porotcům, kteří mají zakázáno se mezi sebou radit a musí dát najevo svůj hlas přímo před jezdci a diváky. Ale od toho jsou porotci a za svým rozhodnutím si musí stát. Následuje přehled duelů a rozhodnutí poroty:
Pavel Lisý vs. Maxim Habanec - 0:5. Aleš Bubla vs Jirka Hronek – 2:3. Arnošt Ceral vs. Martin Pek – 0:5. Tomáš Stejskal vs. Jakub Jiruška – 4:1. Lukáš Daněk vs. Tomáš Weimann – 5:0. Ondro Leskoviansky vs. Ivan Thai – 5:0.

Tím máme za sebou i přehled jedenácti finalistů, mezi které postoupil i Pavel Lisý. Z této sestavy vzešlo šest jezdců a ti si opět vylosovali své oponenty. Jejich duely dopadli následovně:
Maxim Habanec vs. Lukáš Daněk - 0:5. Martin Pek vs. Jirka Hronek - 3:2. Ondro Leskoviansky vs. Tomáš Stejskal – 3:2.

Arnošt Ceral switch heelflip backside tailslide

Dále bylo třeba odjet poslední dva jamy. Jel Maxim, Jirka Hronek a Tomáš Stejskal o čtvrté až šesté místo, kdy rozhodoval součet bodů. Zde je třeba dodat, že Liška v průběhu závodu zlomil desku, pak jezdil na půjčené a těsně před tímto závěrečným trojbojem si fofrem namontoval zbrusu nový Ambassador. O první tři místa se „poprali“ Lukáš Daněk, Ondro Leskoviansky a Martin Pek. A Martin z této skupiny oprávněně vzešel jako vítěz. Vrátil cokoliv, co zkusil a svým nollie se trefoval například do noseslide a 270 out, dále do crookedu na šikmé zdi, nebo do nosegrindu na zdi rovné. Prostě paráda. Další trikový rozbor přenechávám videu.
Tou nejlepší tečkou na závěr byl best trick. Už v průběhu závodu zkoušel Radek Houška brutální kickflip přes roh, přes bank až na zem. Tento brutus vrátil až v průběhu patnáctiminutového best tricku a ještě k němu přidal, tuším na třetí pokus, frontside nosebluntslide na zdi z osmi schodů. Arnošt Ceral vrátil třeba switch heelflip switch backside tailslide a je třeba ještě zmínit, že mezi jízdami vrátil na zdi z banku hardflip backside tailslide flip out. Uf. Tomáš Stejskal si na best trick vybral podobně jako v Hradci frontside bigspin heelflip přes zeď z osmi a osm schodů si vybral i vítězný Tomáš Weimann. Ten předvedl, jak se přesně na šrouby do perfectu vrací trik switch lazer double heelflip z osmi chodů. A bylo vymalováno.
Následovalo předání cen, zaslouženě vyhrál Martin Pek a díky umístění v Pražském Démonovi se může těšit na výlet do USA. Což byla hlavní cena pro celkového vítěze této minisérie. Při předávání cen proběhla i děkovačka panu místostarostovi, který krom předávání cen pobyl ve skateparku celý den a poté se přešlo k hudební produkci. Závody se plynule přetavily do festiválku na břehu Berounky a to je cesta, jakou by se závody mohly časem vydat. Spojit koukání na skateboarding s další zábavou, která přitáhne další a další lidi. Beroun ukázal, že to jde a doufejme ve větší množství podobně zdařilých akcí.

Tomáš Weimann switch lazer double heelflip (best trick)

Na závěr ještě dejme slovo Maxovi Habancovi, kterému děkuji za rozhovor a vám děkuji za čas, který věnujete našemu webu.

Máš za sebou berounský závod, jak bys v pár větách popsal svoje dojmy z contestu?
Bylo to fajn, akorát systém jeden proti jednomu mi nepřijde úplně objektivní. Což se ukázalo i ve Strašnicích. Ale zase je to show pro diváky.

A kdybys dělal závody, jaký systém bys zvolil? Ten dle tebe ne úplně objektivní, nebo ten co větší show pro diváky?
Já myslím, že jamy jsou ideální, ale výsledky by se měly dělat celkově. Pak člověka dost štve, že ať zajede jakkoliv, tak nemůže být třeba líp než čtvrtej.

O tom by dnes leckdo mohl vyprávět. Myslíš, že zranění Marka Zápražného nějak ovlivnilo průběh závodu?
Určitě ovlivnilo, protože Marek by byl určitě na předních pozicích. Dost mě mrzí, co se mu stalo na začátku sezóny.

Startovný bylo 250,-. Zdá se ti to hodně, nebo je to výhoda, že to dá jen člověk, který už něco zvládne?
250,- už se nechce dávat ani lidem, co třeba mají šanci postoupit aspoň do semi, ale ne do finále. Což je trochu škoda, ale kdo chce, tak do toho prostě jde.

Ok, už tě nebudu moc zdržovat, přeci jen je sobotní večer. Vyrážíš někam?
Vyrážím někam na drink, jsem dost unavenej, takže moc velký to nebude. Uvidíme se na baru!

No hele, já už jsem na to moc starej. He he. A poslední otázka. Máš před sebou celou letní sezónu, přeju do ní kotel zdraví. Máš plán cca na dva nebo tři měsíce dopředu, co vše stihneš a kam razíš?
Chci toho objet co nevíc po Evropě, i v Čechách a pořádně se do toho opřít. Doufám, že se to bude lidem líbit a budu doufat, že bude sloužit zdraví.

Zleva Tomáš Vintr, Martin Pek, Lukáš Daněk, místostarosta Tomáš Havel a Ondro Leskoviansky.

Street nad 15 let:
1. Martin Pek (Vehicle, Streetmarket, Circa, Créme, Blueshine, Suriva)
2. Lukáš Daněk (Quiksilver, Nike Sb, Crail trucks, Skateshop.cz)
3. Ondro Leskoviansky (Quiksilver, Foundation, Independent, DC, Suriva)
4. Maxim Habanec (Streetmarket, Créme, Quiksilver, Adidas, Ace Trucks)
5. Tomáš Stejskal (DC, Royal, Skateshop.cz, Ambassadors)
6. Jirka Hronek (Funstorm, Etnies, Thunder, Real, Spitfire)
7. - 12. Jakub Jiruška, Arnošt Ceral, Ivan Thai, Tomáš Weimann, Pavel Lisý, Aleš Bubla

Street do 15ti let:
1. Pavel Lisý
2. Zdeněk Rotta
3. Marek Knytl (Swis-Shop.cz)
4. Josef Košťál
5. Dan Rahman
6. David Vrba

Best trick:
Switch lazer double heelflip z osmi – Tomáš Weiman

Autor: Lang

Rubrika: Závody