Jamie Thomas: „Budu se zabíjet až do smrti“

Jamie Thomas letos oslaví 43. narozeniny a rozhodně to nevypadá, že by se chystal do skate důchodu. I po 30ti letech na skejtu má v sobě pořád zápal jako malý kluk. Joey Shigeo ze Skateboard Magu ho tak pořádně vyzpovídal a nám nezbývá, než Jamiemu složit poklonu. Tak do toho.

V letošním roce se toho semlelo až až. Člověk ani neví, kde začít. Začněme třeba se Zero. Proč jsi Zero vzal zase zpátky pod svou distribuci?

Byly jsme pod Dwindle distribucí dva a půl roku a když vidím, jak na tom skate odvětví je a jak je Zero malá firma, tak dávalo smysl být zase nezávislí. Podpora od Dwindle byla super a pomohlo to značce se trochu stabilizovat, ale cítil jsem, že jsme ztratili spojení s odběrateli a v tomhle byznyse prostě potřebuješ mít osobní kontakt.

 

Minulý rok Zero oslavilo své 20. Narozeniny. Se značkou s takovou historií to znamená i hodně různých ér v teamu. Jak na tebe působí aktuální team?

Miloval jsem každou teamovou éru. Všechny ty zážitky z tour, nebo z točení videí mi nikdy nikdo nevezme. Ale změny jsou třeba. Teď vše klape skvěle, skejtujeme spolu každý týden a točíme do nového Zero videa s názvem Damn It All. Nic nestmelí team lépe, než točení videa. Prostě vytvoření něčeho jedinečného se svými felláky. Team ti tvoří značku. Jestli team šlape, tak i značka šlape.

 

Jak přistupuješ ke stříhání partu? Je proces odlišný od stříhání tvého partu, než od partu někoho jiného?

Těžko říct jestli ke stříhání svého partu tomu přistupuju jinak, než ke zbytku teamu, ale většinou pro sebe najdu song do partu jako první. Stříhám si svůj part průběžně, což mi pomáhá dodat ten správný vizuál. Když je song pomalejší, zaměřím se víc na točení sérek a triky na long lens. Jestli je song rychlý a nabitý, tak se zaměřuju hlavně na comba a fisheye. Tohle by možná zabralo i na zbytek teamu, ale většinou nemají vybraný song, až dokud není po deadlinu. Stříhání mě na práci na videu baví, protože se musíš postarat o to, aby to vypadalo přesně podle tvých představ a aby vynikla všechna ta dřina, která se skrývá za videem. Vidět to pak celé pohromadě je nejlepší pocit.

 

Název tohoto rozhovoru je „Zabíjet to až do smrti“, ale všimli jsme si, že tvá poslední Zero reklama říkala „Poslední Chiefův part přichází velmi brzy“. Je to kec, nebo pravda? Bude Damn It All tvůj poslední part?

Ne, to určitě nebude můj poslední part. Nemyslím si, že má nějaké výhody stanovovat si cílovou pásku. Užívám si tuhle cestu a budu v ni pokračovat, dokud na ni nic nezbude.

 

 

Jak se vyrovnáváš se stárnutím a co dělat pro to, abys měl dlouho skate kariéru?

Stárnutí je těžké, ale naučil jsem se, že se o sebe musím víc starat. Několikrát týdně cvičím jógu, nechlastám, nekouřím a snaž se jíst co nejvíc zdravě. Snažím se, aby mě mé tělo nedostalo. Za dva týdny jdu na operaci kolene a celkem se na to těším, protože už mě to sere poslední dva roky.

 

Kdy sis poprvé uvědomil svou úmrtnost a začal přemýšlet o svém odkaze, než že sis prostě šel jen tak zajezdit?

Poprvé jsem si zkurvil koleno v roce 1999 a tehdy mi došlo, že skateboarding je dar, ne moc. O nějakém odkaze moc nepřemýšlím, chci se hlavně zlepšovat, prostě být sám sobě lepším člověkem jak pro skateboarding, tak pro život.

 

Bylo nezbytné si uvědomit, že by ses měl s těmi raily a gapy trochu krotit?

Krocení je spíš součást stárnutí. Chci se zlepšovat tak dlouho, jak to jen půjde, nezáleže na věku. Když si hodně důvěřuju a cítím se dobře, tak do toho šlapu, co to jde. Pořád jsem připravený postavit se výzvě, takový už prostě jsem.

 

Jak si organizuješ čas jako majitel firmy, pro skater a soukromý život?

Time management je klíčem k úspěchu. Vymezit si přesně daný čas pro aspekty života. Ráno pomáhám dětem do školy, pak trávím část dne v Zero, kde ani nemyslím na to, že jsem majitel, ale spíš se snažím všechny vést, podporovat, inspirovat a ujišťovat se, že mají vše potřebné k tomu, aby dělali svou práci jak nejlépe umí. Skejtuju po práci, když jsou děcka v různých kroužcích a jednou týdně o víkendu s celým teamem. Taky snažím jezdit na tour a rodinné dovolené několikrát ročně, abych taky zasvětil nějaký ten čas své rodině.

 

 

Vždycky mi přišlo, že se hodně zaměřuješ na různý projekty. Co tě na tom motivuje a změnilo se něco za posledních pár let?

Neexistuje pro mě nic víc motivujícího, než projekt. Ta vize konečného díla mě hrozně nutí jít kupředu. Čím víc se projekt vyvíjí, tím víc jsem tím posedlý. Bez projektu mi přijde, že jen tak skejtuju, bez nějakého většího významu. Jediné, v čem se má motivace změnila, je to, že teď trávím více času se svou rodinou. Máme s ženou tři skvělé děti, které nade vše miluju.

 

Která éra ve skateboardingu je pro tebe nejvíc nostalgická?

Pro mě je nostalgická každá éra, která jednou skončí, ale ty nejlepší časy byly během videí Welcome to Hell a Misled Youth, protože všechno bylo tak nějak poprvé. V podstatě před tím, než jsem začal spojovat skateboarding a business.

 

Kteří skateři tě teď nejvíc baví?

Baví mě všichni Zero rideři a poslední dobou mám nového oblíbence Cruise Mosberga se kterým jsem párkrát jezdil. Má teprv 11 let, ale strašně to zabíjí. Kéž bych mohl jezdit jak on. Ale mimo naši partu mě vždycky nahecují záběry Jon Dicksona, Slashe, Figgyho, Louie Lopeze, Toma Karangelova, Ben Kadowa, nebo Wes Kremera. Samozřejmě mě baví skateří z mé éry se kterou jsem vyrůstal jako Marc Johnson, Ellington, Reynolds, Greco a Rowley.

 

Pověz mi něco o té nové firmě na boty Straye. Odkud přišla a kdo všechno je v ní zapojen?

Straye je projekt Angela Cabady (zakladatel KR3W a Supra). Vyrůstal na skejtu a teď dal do kupy malou partu felláků, kteří se zaměřili na výrobu kvalitních skejtových bot, které budou cenově dostupnější, než kdy před tím.

Přizval k tomu i Chada Musku a jsem nejvíc rád, že s ním zase můžu spolupracovat. Muska a já máme ve firmě podíl, ale naše hlavní role je hájit dobro značky a být jejími ambasadory. Angel je hlavní šéf.

 

 

Nevadí ti, že nemáš takovou kontrolu nad projektem, kterého jsi velkou součástí?

Ze začátku mi to trochu vadilo, ale když jsem pak poznal team, který za Straye stojí, tak mě to přešlo. Každý člověk je tam na svém místě a všichni mají 10 – 20 let zkušeností se skate botama. Já mám navíc plno práce se Zero, mou kariérou a rodinou.

 

Skate odvětví, peklo, země, svět a vše kolem je v šíleném postavení. Co si myslíš o aktuálním postavení odvětví a jakým směrem se to podle tebe bude ubírat?

Momentálně skateboarding zažívá jakési znovuzrození, podobné jako tomu bylo v 90. letech. Nemůžu si pomoct, ale těší mě to. Čím jsme starší, tím jsme odolnější proti změnám, ale naši jedinou možností je buď hejtovat vše z rohu, nebo přijmout změnu a užívat si to. Pak je tu hrozba korporací zasahující do skate odvětví, energy drinky a Olympiáda. Je to jednoduché. Starej se o věci, které můžeš změnit, podporuj to, čemu věříš a na zbytek se vyser. Skateboarding vždycky zvítězí!

 

 Óda Jamiemu z produkce Jenkemu:

 

intw: Joey Shigeo

Autor: Kopa Rubrika: Rozhovory, Skateboarding
 
¨