Článek/Autor

Liberec

15.7. Tento návod je určen pro obyvatele Prahy, odjinud jsem ještě do Liberce nejel. Ostatní si můžete udělat alespoň představu o vzdálenosti mezi českými městy. Možná by byla Praha Vaše zastávka po českých luzích a hájích a jako výchozí bod pro návštěvu Liberce můžete Prahu použít.
Cedule u silnice píší vzdálenost z Prahy do Liberce 106 km. Pokud budete mít auto co si těch 130-140 km/h na dálnici podrží, tak i s nějakými těmi opravami na dálnici se to dá stihnout za 45 minut. To zase není tolik, pokud auto nemáte, můžete zkusit autobus, vlak nebo taky stopovat.
Liberec na mě jako město udělalo dobrý dojem, centrum je vymydlený, spousta obchodů, doporučuji návštěvu místního NewYorkra, sice je ze dvou třetin dámský, ale maj tam luxusní trencle. Ale přeskakuju. Vaše první kroky v novém městě by měli určitě vést do Mětského Informačního Centra (MIC), jeho adresa se dá snadno najít na internetu a každé větší město ho určitě má. Tady jsou jen od toho, aby Vám pomohli se vším co potřebujete o městě vědět. Aspoň takhle nějak jsem si to představoval a realita byla ještě lepší. Z Centra jsem odcházel s naprosto dokonalým přehledem o akcích ve městě a ubytování. Dostal jsem ještě mapu, ale tu jsem stihnul ztratit a za vděk jsem vzal starší automapou ČSSR, nedivte se proto některým názvům ulic a je to spíš pro představu v které části města se hledaný objekt nachází.

Ubytování
Nevim na jak dlouho byste cestovali, ale mě na ty dva dny v pohodě stačil autocamp, konkrétně Autocamp Pavlovice. Jeho výhodou/nevýhodou je umístění ještě ve městě, potkáte zde spoustu cizinců a Němců. Těch je obzvlášť všude plno. Za dva lidi plus stan a auto jsem platil 220,- zvolíte-li tuto variantu, tak s dopravou sem Vám ochotně poradí v MIC, případně Vám pomou najít jiné ubytování.

Skatepark
Skatepark je přesně takový jaký bych si v každém městě představoval. Dobrý povrch, překážky které by profíci přeskakovali až na zem, ale nám normálním lidem by v poklidu stačili, klidné místo stíněné stromy, hajzl a bohužel i kasa. Jeden den 25,-. Překážky v parky jsou: Danger bank, 3xgrind, centrální pyramida se zábradlím, grind boxem a radiusem, 2xskočka, funbox s grindem a zábradlím, rohový bank s grindem na obou koncích a grindem nad bankem. Součástí parku je i plechová minirampa, ke shlédnutí se podívejte sem. Pačík je to fakt dobrý a stojí za to si s ním zpříjemnit cestu. Najdete ho v Barvířske ulici, kde sousedí se základní školou. Tady je podrobný plánek. K parku se nedá dojet autem, vede podél něj cyklotrasa a řeka, ale dá se zaparkovat asi 200m daleko.
Největší šok z celého výletu jsem zažil při příchodu do skateparku. Kdosi zde jezdil stylem, který jsem už hezkých pár let neviděl. Tenhle styl si dotyčný Mistr vybrousil v začátcích svého ježdění, kdy se plně věnoval již neexistujícímu závodnímu odvětví, Freestylu. Streetstyle se tak pro něj stal jednodušším a dával do něj prvky, které se nemohl naučit nikde jinde než ve freestylu. Známé jsou jeho triky typu shove-it 720, nebo varial kickflip 540 na banku. Ve streetu se naučil perfektní airy a kam se na jeho BS Nosebone hrabe Mirek Tovaryš, o Benihaně ani nemluvě. Pán skejtu byl v letech 90. - 97. absolutní špička českého skejbordingu, až se stalo něco podivného, Petr se odstěhoval z neznámých důvodů do Liberce a 5 let o něm nikdo neslyšel. To je ve zkratce známý příběh Petra Löwyho.
Teď si jezdí jen tak pro pohodu, aby něco zkusil na fotku, to jsem ho nepřemluvil, jezdí si jen tak. O comebacku nemluví. Škoda. Každopádně vám Liberecký skatepark může jedině doporučit. V Liberci jsem ho potkal ještě s jedním jezdcem a on sám říkal, že takové je to tam pořád. Já tam byl den poté a je fakt, že v celém parku byli opět jenom dva jezdci. Nepočítám 3 pomenší kluky a dva rolery. Dva místní borce jsem požádal zda-li by nemohli něco zkusit na fotku a odhodlal se Lukáš Vlček, jehož jméno se shoduje se jménem pražského borce čistě náhodně. Jeho 50-50 a boarslide můžete ozkoušet hned tady nastránkách a berte to jako pozvánku pod Jizerské hory do Libereckého Skateparku. O koho tu budete maximálně zakopávat jsou malé děti, jinak je tu celkem liduprázdno. Další park by měl být v Jablonci Nad Nisou, ale tam jsem nebyl, nemůžu o něm nic soudit.

Jěštěd
Na Ještěd se můžete vypravit buď autem, pod lanovkou parkovné 50,- na vrcholu parkovné 50,-. Nebo pěšky, nehorázná túra, nebo lanovkou. Zpáteční lupen je za 80,-. Na vrcholu Vám můžu doporučit hotelovou restauraci, kde se najíte levně na to že dlabete v 1012 m.n.m. Restaurace vypadá dobře, výhled z ní a celkově z Ještědu je nádherný a kdo má rád vyhlídky na krajinky jako já, určitě se mu tady bude líbit. Možná to bude chtít něco na sebe, trochu nahoře fouká.
Jakoby náhodou se v den mé návštěvy konal na úpatí Ještědu závod horských kol. Vše probíhalo u dolní stanice kabinkové lanovky, kde se jezdilo přímo na sjezdovce a blízkém okolí. Jezdil se závod na 3 km, kde se jedilo i po sedačkové lanovce a jel se ještě závod do vrchu. Který vyhrál ten závodník, který vyjede po sjezdovce co nejvýš. Oba tyto závody vyhrál Ota Dvorský a já se jen divím, že po těch třech kilometrech měl ještě sílu na ten kopec. Pro závodníky byl ještě připraven skok přes laťku, ale to byla spíš jen show pro diváky. Stejně jako dobrovolná soutěž v hodu kolem, kam se mohl přihlásit kdokoli, kdo si chtěl zaházet cizím kolem. Zvítězil zhruba 12 metrový hod.
Celou akci byl přítomen Matin Šimůnek, trojnásobný mistr světa v bike trialu. Mezi různými závody prováděl exhibice, pokoušel se i o závod dovrchu, kde hrál mírně nefér, neboť když už nemohl, pomohl si stáním na místě, bez sundání nohy na zem. Otu Dvorského stejně nepřekonal. Pokoušel se o skok s kolem, ale vybral si zrovna kolo se kterým se házelo do dálky, bylo sice ještě před destrukcí, ale i tak mu službu vypověděli obě kliky. Za zmínku určitě stojí jeho ollie s kolem, buď na palety, nebo přes lidi. Lidi si dával vedle sebe, na sebe a sem tam měl i dobrý vkus při vybírání potencionálních obětí. Můžete posoudit na obrázku vpravo. Nejvíc šokoval, když mu ujelo přední kolo a on i přes to šel skákat na palety a přes lidi. To že mu jedno kolo chybí, mu vůbec nevadilo. Zde jsou jeho fota.

. . . co ještě v Liberci
Krom tradiční návštěvy radnice, se můžete ještě vypravit do Zoo, nebo do Botanické Zahrady. V Zoo jsem nebyl, al e v té zahradě ano. Nebyl jsem na výletě sám a můj cestovní partner posledních let, chtěl tu zahradu vidět. Byl se mnou ve skejtparku, tak proč bych tedy nešel do zahrady. Co se tam dá vidět? Samý kytky. Ale najde se tam raritní kousek, třeba masožravý rostliny vypadaj dobře, v sekci s akváriem vam plavou jeseteři nad hlavou a třeba o kaktusech jsem netušil jaký všelijaký rostou. Ale pryč z toho vedra.
Liberec je také (zatím) ojedinělí svou novou dominantou, svým Aquaparkem Babylon. Je to sice poněkud dražší záležitost, ale kde jinde potkáte tolik vířivek, vodotrysků, saunu, páru a 5 tobogánů? Vše pod jednou střechou. Na stránce Babylonu prostudujte ceník, na téhle stránce mapu a vyražte tam. Fakt to stojí za to. Můžete se vydovádět i s vodní puškou. Suma sumárum, určitě byste prohloupili kdybyste si tuhle atrakci při své cestě do Liberce nechali ujít. A škoda by byla kdybyste si Liberec nechali ujít jako takový.