Štěpán Bícha a jeho spotcheck v Radotíně

Každej z nás má nějaký to srdcový místo, kde si rád zaskejtuje i když podmínky nejsou úplně nejlepší. Ovšem spoty se daj najít prostě všude. Stačí bejt trochu kreativní a hlavně milovat skateboarding za všech okolností a podmínek. Vítejte v Radotíně okem Štěpána Bíchy.

 

Mé začátky skateboardingu sice začaly v Praze, kam jsem chodil na základku, a tam jsme blbly na kámošovim tesco skejtu a doma na Kosoři jsem pak trénoval ollie na staré sousedovic rybě co nám nějak jednou zůstala doma, byla to nějaká ta lepší, sice podle mě z hračkářství, ale aspoň měla supr kola a jela. Hlavně měla i pořádný tail, který člověka vypopil, né jak Ty úplně ploché ryby, ještě s gumovými koly, co se zaboří do země a spíše člověka brzdí, než ženou. Nicméně v Kosoři jezdil už rok přede mnou jeden kluk z Kosoře, a v tu dobu co už nejezdil, pač jsem ho už nevídal u nás pod barákem drtit boardslidy na railíčku, jsem se rozhodl, navštívit Marťu a poprosit o zapůjčení skateboardu, věděl jsem, že má nějaký lepší, desku prý samostatnou koupil v Giga sportu, ale ta už měla supr tvar i grip. Kola měl Spitfire, pro mě uplný skvost! Skate mi propůjčil a já, už tahal do školy poctivou fošnu!!!

 

Štěpán a Míša Vajdák

Štěpán a Míša Vajdák

 

O prázdninách jsme jeli s rodinou na dovču do Řecka a já kámošovi tehdy skate na měsíc vrátil. Když jsme se vrátili, skate mi nadále půjčoval, jen k Vánocům jsem si už přál svůj vlastní, pač se kámoš pomalu chystal opět jezdit, když, už měl s kým. Z jara jsme začali blbnout na railíku u nás v garáži, chodili k národnímu výboru vyskakovat a slidovat obrubník, začal také skejtovat, můj o 3 roky starší brácha a začali jsme si i točit na starou kameru, první olliečka a frontsajdy. Když jsem jel se základkou na školu v přírodě, kluci na obecním úřadě mezi tím domluvili ježdění na plácku u hřbitova. Jeden rail, 3 skejtři, jedna kamera, poděbradka a tolik srandy, pohody a odřenin. Když jsme se naučili základy (ollie, 50-50, boardslide), začli jsme přemýšlet, že vyrazíme skejtovat do Radotína, co máme 7minut jízdy autobusem. Věděl jsem o jednom „funboxu“ u fotbalového hřiště. Cestou k němu potkáváme, tehdy nově postavený skatepark, plný skejtrů, ktreří už dnes ani nejezdí, ale už z dálky jsem viděl, jak tam frajer skáče na zemi přes railík, což mi v Té době přišlo nepochopitelné, zvlášť po tom, co jsem zjistil, že dělá kickflip! Dřevěný fun na hřišti nebyl (byl logicky přesunut na nově postavený plácek do nového parku). Odhodláni jít do skateparku, nám nezbývá, než jít do nového , plně obsazeného parku. První co mě napadá je vylézt na rádius, né nejmenší ve skateparku. Tehdy mi přišel dost velký, však pobuzenim největšího kápa z parku (co jsme se později dověděli), radius dropuju a házim 2 hrozný! Na třetí pokus sjíždím. Časem jsme se v Radotíně seznámili se všemi skejtry a začli jezdit i streety. Jsem rád, že po 15ti letech se mohu na všechny tyto spoty vracet a s lehkostí odjíždět triky, o kterých se nám jen tehdy zdálo.

 

V tom je ten skateboarding nejhezčí, naučil mě, že se není třeba ničím stresovat, obávat se, stačí dělat co Tě baví, nikomu neubližovat, žít co nejlépe a to co chceš, se prostě dřív, nebo později dostaví a dojde Ti to kolikrát, až, když to máš a to je strašně příjemný pocit. Jako například bs lipslide do šikmého railu u nás v starém skate parku, který tam Václav Štechr dělal na každou. My v té době nechápali! Brácha tam dal z nás první bs boardslide a jak jsme ho obdivovali. Postupem let tam děláš i flip bs lip, bs lip uplně na každou a říkáš si, jak je to fajn, že umíš něco, co jsi chtěl nejvíc v životě umět. K spotu v Radotíně určo ještě doporučim willie obrubníček u Penny, mramorovou zídku ze schodů u Alberta a pak všecky ještě nesježděné spoty a to, že jich tam ještě dost je! Přeji, krásné prožití tohoto i dalších životů a mějte na paměti, dont worry, be happy! Peace, mám Vás rád, ať se daří!!!! 

 

 

Nosegrab na spotu v kopci, dobrý bang s odjezdem do, snad, ještě lepšiho downhillu, tendle spot navštívil už třeba i Max Habanec, kterýsi ho podle mne užil, tak jako můj starý dobrý „bredrin“ Makrela.

 

 

Bs tailslide na klasické bariéře, která mi dost sedla, po povoskování krásně jede, jak v grindu, tak slidu, a dá se vyslajdovat až na horu. Tento, také, supr spot najdete na parkovišti u Alberta.

 

 

Noseslide na Novým sídlišti, super zídka, cely život jsme na ní koukali, chtěli dát lištu, aby jsme tam mohli něco udělat, však teď mě napadlo to pořádně zvoskovat, sešmirglovat hrubý povrch. Nakonec jsme to rozjezdili a noseslide přišel.

 

 

Switch fs noseslide na railu přímo u Billy, rail je také opět super, super povrch, tydle zámkové dlažby si přeji všude, kde jsou teď, Ty druhé, které, Všichni, kor skejtři, moc dobře znají.

 

 

Switch bs noseslide na nejlepší zídce, na které jdou teda jen slídy, ale za to jak jedou! Najdete u kostela základní školy, také přímo u řeky.

 

 

Bs crooked na supr railu, který se nacházi při vjezdu do Radotína, u mexické restaurace Amigos a hlavně na mostě přes potok, ktery pár opodálmetrů vtéká do Berounky, podél které vede krásná cyklostezka až někam snad ke Karlštejně, vřele doporučuji procházečku

 

 

Ollie přes zábranu jsem fotil na plácku za Albertem, kde kluci jezdili, před tím, než si vyžádali první skatepark v Radotíně. Místu se říká „za placatou zdí“. 

Autor: Hank Rubrika: Galerie, Skate Spotting