Rodrigo TX: Praha pro mě znamená hodně

Rodrigo TX přijel jako patnáctiletej Brazilec do Evropy. Zastavil se i na Mystic. A vyhrál. Tohle vítězství mu otevřelo dveře do světa profesionálního skateboardingu, kde se o několik let později zapsal jako technickej jezdec se super vysokým popem. Jeho první full part jsme mohli vidět už na legendárním éS Menikmati, kde jezdil po boku takovejch jmen jako Eric Koston nebo Tom Penny. Po letech se v rámci LRG tour vrátil do Prahy, kde jsme společně zavzpomínali…

 

Rodrigo TX. Foto: Kubo Krížo

Rodrigo TX. Foto: Kubo Krížo

Pamatuješ si, kdy jsi byl v Praze naposledy?

Byl jsem tu někdy před pěti lety v rámci Flip tour se všema lidma z týmu.

 

Co se ti vybaví jako první, když se řekne Česká republika? Něco mi říká, že to bude vítězství Mysticu v roce 1999…

Je to šílený! Všechno si to pamatuju, ale je pro mě těžký o tom mluvit. To se mi otevřely dveře do světa. Česká republika a Praha pro mě znamenají hodně. Promiň, jsem trochu sentimentální, znamená to pro mě opravdu hodně. Když jsem před pěti lety přijel do Prahy po tý době, začaly se mi vybavovat všechny ty vzpomínky a byl jsem z toho naměkko. Lidi mi dnes říkali, že Mystic park se rekonstruuje a že tam nemůžeme jít. A já na to, že se tam prostě musím jít podívat, sednout si a dát si pivo.

 

Vítězství ti nakoplo kariéru, profíkem ses stal někdy rok po Mysticu, ne?

Nějakou dobu po Mysticu jsem začal točit svůj part pro éS Menikmati a jakmile bylo Menikmati venku, nebo několik týdnů na to, jsem měl svoji desku. Stal jsem se profíkem.

 

A jak vznikla spolupráce s éS?

Lidi z éS mě viděli v Anglii, Německu a Švýcarsku skejtovat, a pak jsem vyhrál Mystic. Asi mě chtěli… Už na Mysticu mi říkali, že by se mnou rádi spolupracovali. Po měsíci v Evropě jsem se vrátil do Brazílie a měsíc na to jsem jel do Států. Tou dobou jsem ještě jezdil za Reef. Zničehonic se mnou chtěl mluvit Bob Burnquist, dostal jsem velkou krabici bot od éS, cestovní budget a začali mě podporovat. Pak jsem se vrátil zas domů a za dva měsíce mi volal, ani nevim, jak se to stalo, Fred Mortagne z Francie (pozn. autora – filmař, který má na svědomí éS Menikmati), že jestli nechci dorazit do Španělska točit. Neskutečný, já ani nevím, jak jsem se s ním domluvil, protože jsem neuměl anglicky ani francouzsky. O několik dní později mi poštou přišla letenka do Paříže. Najednou jsem byl na tour v Evropě s Ericem Kostonem a Tomem Pennym. S tím jsem zůstal ještě chvíli ve Francii a pak jsme se vrátili do Států a já byl v týmu éS.

 

Příběh jako z televize… Změnil se pro tebe skateboarding, když ses stal PRO?

Profíkem jsem dvanáct let. Bejt AM je hodně o učení a snažení se. Jako profík je to víc o tom udržet si formu a progresovat dál. Před tím jsem se snažil dokázat to, teď se snažím držet to při životě.

 

Co pro tebe osobně znamená konec éS?

Je to v p*deli. Je to zlý… éS mi v životě dali spoustu: možnosti, cestování, peníze, rodinu, přátelé. Měl jsem s nimi stoprocentní vztah a abych ti pravdu řekl, vůbec jsem nevěděl, že to přijde. Nikdo mi nic neřekl, nikdy mi nic neřekli a najednou tu byl konec. Dozvěděl jsem se to jako ty nebo kdokoliv jinej. Zavolali mi to, když jsem byl na tour. Já tomu po ránu nemohl uvěřit, tak říkám: „Zavolejte mi za třicet minut a řekněte mi to znovu.“ Dal jsem si sprchu, probudil se a uvědomil si to. Jsem jim vděčnej za všechno, žádnou zášť vůči nim necítím. éS má velkej podíl na tom, že jsem tam, kde teď jsem.

 

Je těžký začínat se skateboardingem v Brazílii?

Chlape, začít není těžký nikde. Na začátku nepotřebuješ nový boty nebo desky. Na desce jezdíš rok, boty můžeš vždycky spravit kobercovkou nebo lepidlem. Když chceš skejtovat, tak prostě skejtuješ. V Brazílii je spousta skateparků, bazénů i street spotů. Možnosti tam byly.

 

A kde jsi vzal tak velkej pop? dělal jsi nebo děláš ke skejtu ještě nějakej sport? Třeba basket…

Skateboarding mám v srdci, nikdy jsem k tomu nedělal žádnej jinej sport. A navíc jsem na to dost línej. Nedělám nic jinýho, neměl bych pak dostatek energie pro skateboarding. Jezdím na kole a chodím na fyzioterapii a to jenom kvůli tomu, aby moje tělo fungovalo tak, jak mám. Miluju fotbal, ale problémy s kolenem mi nedovolí ho hrát. Snažím se ho šetřit pro skateboarding.

 

Co se ti stalo?

Meniskus v prdeli. Někdy před čtyřmi lety jsem měl hodně bolesti. To bylo, jako kdyby mi do toho někdo řezal nožem. Měl jsem asi tři operace. Jednu z nich měsíc před začátkem natáčení pro LRG video. Bylo to buď a nebo, naštěstí je ale všechno v pohodě. (pozn. autora – Rodrigo se otáčí a zaklepává to na svůj skejt)

 

Jaký bylo natáčení videa LRG Give Me My Money Chico?

Skvělý kámo. Asi šest měsíců před tím, než jsem za LRG začal oficiálně jezdit, tak jsem s lidma z týmu chodil skejtovat. Pár z nich jsem už znal, hodně jsme cestovali a všichni se skamarádili.

 

Pro tým je důležitý, aby to uvnitř fungovalo…

Přesně! Tým musí bejt synchronizovanej. My man, Anthony Claravall (pozn. autora – člověk, kterej má na svědomí Give Me My Money Chico), toho se mnou natočil už opravdu hodně. Je to jeden z prvních americkejch kameramanů, s nimiž jsem točil. Dělali jsme spolu už třeba The Firm. Jsme sehraní! Jeli jsme do Austrálie, Číny, Thajska, Barcelony, Holandska a spoustu dalších míst. Vzpomínám na to rád…

 

Jak dlouho trvalo natočit tvůj part?

Asi dva roky.

 

A tvoje nejšílenější zkušenost se vsázením s Chicem?

On se se mnou nevsází…

 

Ví, že by prohrál!

Asi se fakt bojí, že by prohrál! Já ti ani nevím, prostě se se mnou nevsází. Možná si myslí, že já budu právě ten, kdo řekne: „Hey, give me my money Chico!“

 

Jakej je tvůj nejoblíbenější part?

Žádnej nemám, pořád se o něj snažím! Mám rád jednotlivý triky, ale ne profily jako celky. Mám rád éS Menikmati, mám taky rád Firm. Pořád je tam ten sentiment, víš? Já ti říkal, že jsem sentimentální, hehe! éS pro mě znamená moc, byl to první full part a byl jsem na videu s Kostonem a Pennym. The Firm jsem točil pro Boba Burnquista a Lance Mountaina, dělat video pro takový lidi byla pro mě opravdová čest. Můj part z Give me my money Chico mám rád možná o ještě o trošku víc, protože jsem tam starší, triky jsou větší a rychlejší. Snad brzo vyjde ten pro DGK, ten pro mě bude nejlepší!

 

Za DGK jsi chtěl jezdit už delší dobu, jaký to je bejt konečně ve vysněným týmu?

Jezdil jsem za The Firm, protože jsem jim hodně dlužil. Několikrát jsem měl možnost odejít k mý vysněný firmě, ale neudělal jsem to. Kvůli respektu k The Firm. Teď jsem starší, je mi osmadvacet, a uvědomil jsem si, že jestli nebudu dělat věci, co chci já, tak pak na ně už možná bude pozdě. V DGK jsme všichni na stejný vlně, jezdíme ze stejnejch důvodů: Street Life!

 

Stevie Williams ti prostě zavolal?

Stevie mě chtěl v týmu už roky. Možná pět, možná dýl. Vždycky jsem mu říkal, že DGK miluju a líbí se mi, ale není správnej čas na přestup. Nemohl jsem opustit svoje lidi. Jsem rád, že na mě nikdy nezanevřel. A já si konečně řekl, že je čas udělat si radost. Nemůžu svůj život nechat ostatním. Se Steviem slovo dalo slovo a bylo to.

 

Teď se tak trochu ohlídněme za tvou dráhou profesionálního skejtra a vraťme se zpátky na začátek. Měl jsi nějakej záložní plán, kdyby nevyšlo bejt profíkem?

Nikdy jsem záložní plán neměl. Než jsem jel do Států, měl jsem tři práce. Od čtrnácti jsem pracoval v lékárně nebo mini marketu. Ráno jsem vždycky vyzvedl chleba z pekárny a pak s ostatníma děckama rovnal zeleninu a ovoce. Museli jsme to všechno zorganizovat. Jelikož v tý čtvrti byli všichni přátelé a vzájemně si pomáhali, tak jsme známejm schovávali potraviny. Jenom nám zavolali „potřebujeme tohle a tohle“ a my to dali stranou. Čili i před tím, než jsem se začal skateboardingem živit, jsem věděl, že musím pracovat. Věděl jsem, že kdyby to nevyšlo, budu muset pracovat, a vím, že musím a budu muset pracovat i tak. Nijak jsem se toho nebál a nebojím. Hodně lidí si myslí, že jim skateboarding zachrání život a nebudou muset už nikdy pracovat. To je velká lež! Já v Brazílii provozuju svoje skateshopy Matriz, teď otvírám třetí obchod. Včera jsem pracoval do tří do noci. I Mike Caroll pracuje každej den. S prací jsem byl smířenej… S profesionálním skateboardingem to vyšlo, ale vyšlo to pro to, že jsem to chtěl víc kvůli lásce než penězům…

Give Me My Money Chico | Rodrigo TX from LRG on Vimeo.

Autor: Rafan Rubrika: Rozhovory