Kde je sakra Chris Haslam?

Chris Haslam je pojem. Je to technickej skater, inovátor a určitě i ikona. Svým ježděním nás baví už slušnou řádku let, ale najednou ze světa skateboardingu zmizel. Přeložili jsme pro vás rozhovor z Jenkem magu o tom, kam se Chris Haslam poděl, jak hodnotí svojí kariéru pro ridera a kam se nejspíš vydají jeho příští kroky.

Interview: Larry Lanza

Foto: Dwindle distribution

Zdroj: www.jenkemmag.com

 

 

Někteří skejtři definují společnost, za kterou jezdí a někteří skejtři jsou definovaní jejich sponzory. Chris Haslam je ale kousek od obojího. Chris jezdil za Almost skateboards od jejich začátku a výběr jeho zvláštních a nevšedních triků ve videích Round 3 a Cheese and Crackers se stal pro něj a Almost typickými. Značka upevňovala tenhle obrázek s jejich vlastními, ne příliš seriózními grafikami a nemožným ježděním Daewona Songa a Rodneyho Mullena a Chris byl v srdci toho všeho.

 

Takže když odešel Chris od svých hlavních sponzorů, Almost a Globe, moc všechny zajímalo, kde by se mohl uchytit. Byl neodmyslitelnou součástí těhle dvou značek a je hrozně těžké si ho dokázat představit někde jinde. Byly sice k vidění jeho příležitostný instagramový posty z Barcelony, ale nikde žádná zmínka o nových sponzorech. Po několika měsících bez žádný novinky, rozhodli jsme se zjistit, co doopravdy dělá a zamýšlí se svojí kariérou. Tak, jak daleko skateboarding vidí, Chrisova budoucnost je zacuchaná stejně tak, jako jeho plnovous.

 

 

Rozpoutal diskuze svým instagramovým příspěvkem, ve kterým jsi oznámil, že odcházíš od dvou svých největších sponzorů, Almos a Globe. Proč jsi to udělal zrovna tímhle způsobem?

 

Jo, (smích) nebylo to touhle cestou udělaný schválně. Finančně to byl krok na prd, ale mentálně a i pro moje ježdění, by to měla být lepší cesta. Almost se vydali trochu jiným směrem, než kterým jsem se chtěl vydat já. Neznamená to, že jsem tam měl nějakou manažerskou funkci, ale byl jsem se značkou pevně svázanej. Protože já, Daewon, Rodney a Coop jsme tam byli od jejícho začátku. Cítil jsem, že to bylo všechno naše vlastní dílo, ale nemůžu prostě dělat nic, abych to dokázal tlačit směrem, kterým bych chtěl, aby se to ubíralo. Ve vší cti, já nikdy neměl reálnej plán. Jen jsem tam přišel a bylo by to jako: „Měli bysme využít čas víc moudřeji“ a oni by řekli: „OK, dobře, co uděláme?“. Jsem si jistej, že kdybych měl plně rozloženej plán, tak by mě poslouchali, ale já neuměl přemýšlet nad ničím. Byl jsem tou situací už unavenej, takže si myslím, že odchod bylo to nejlepší. Co se Globe týče, ořezávali skejtrům platy a když přišla řada i na mě a měl jsem podepsat novou smlouvu, řekl jsi si že už ne a šel jsem pryč.

 

 

 

A kde jsi sakra jinak byl?

 

Žil jsem jsem poslední rok ve Španělsku a jenom jsem skejtoval. Chtěl jsem jenom jezdit a točit bez jakejchkoli důležitejch povinností a myslím, že nejlepší místo pro tyhle věci je Barcelona.

 

 

Sehnal sis už nějakýho jinýho sponzora na skejty od doby, kdy jsi opustil Almost?

 

Když jsem odešel, obepsal jsem asi dva nebo tři lidi a nechal je, se v tom vykoupat. Nekoupali se moc dlouho (smích). Řekli mi, že se chtějí soustředit na novou mladou krev, kterou chtějí přivést. Takže od tý chvíle jsem nedělal nic jinýho než jenom jezdil a točil. Chci si užít svůj čas namísto obav o budoucnost. Zřejmě o tom budu muset brzo začít přemýšlet, ale tenhle rok byl prostě jenom o točení bez jakýchkoli povinností ohledně sponzorů. Byl jsem přidruženej ke stejnejm značkám hrozně dlouho a pro společnosti může být těžké moje jméno od Almost a Globe jen tak odtrhnout.

 

 

Teď, když jsi nesponzorovanej, myslíš že Instagram změnil možnost pro nesponzorovaný skejtry a dostává se jim díky tomu uznání?

 

Sociální sítě opravdu odváděj z mýho života motivaci a inspiraci dělat věci pro video part, protože každou vteřinu dne, kdy se podívám na Instagram, tak vidím všelijaký směšný pohyby. Věděl jsem, že se změní způsob, jak děláme svoje věci, ale nečekal jsem, že se to stane tak rychle. Můžeš vidět týpky, který jezdí na zemi před barákem a mají pěti místnej počet followerů. To se potom ptám sám sebe, co vlastně dělám. Stresuju se při triku, kterej mi nejde a nikoho to nezajímá. Někdo se na to podívá dvě vteřiny na Instagramu a tím to hasne. Kde je v tom ta hodnota? Je to velký úsilí najít opravdovou konkrétní motivaci a inspiraci k získání dalších záběrů, protože chci, aby moje práce směřovala k něčemu, co hodnotu má.

 

 

Mají holky nějaký poznámky ke tvým vousům, když máte orální sex?

 

(smích) Ne. V týhle fázi nejdou holky po mě kvůli mýmu já, jdou po mě protože mají nějakou ujetou úchylku na vousy. Nevím, jestli jsi někdy zkoušel sbalit holku, když jsi měl plnovous nebo třeba kníra, ale jestli mají vousy rády, je obvykle ruka v rukávu dřív, než stačíš otevřít pusu. Nebo jsou takový, který z tebe nejsou hotový, protože máš vousy a těch je devadesát procent. Zbylejch deset procent holek nezajímá jestli máš kozy nebo cokoli jinýho, hlavně jestli máš pěkný vousy, pak je všechno v pohodě (smích).

 

Jakou nejdelší dobu si vydržel bez stříhání svých vousů?

 

Myslím, že asi tak dva roky. Obvykle se holívám jednou za rok jenom proto, abych viděl, jestli nemám bradu jako zadek (smích). Můj kámoš Jesse si může holit vousy jednou za rok a stejně budou skoro metr dlouhý. Jak rychle vousy rostou závisí na tom co jíš, jak moc jsi ve stresu, a hádám, že on není ve stresu vůbec. Moje vousy rostou poslední dobou celkem rychle, možná právě proto, že nemám žádný uzávěrky nebo termíny. Jenom prostě přežívám v ulicích Barcelony.

 

 

Zkoušel jsi někdy schovat něco do svých vousů, abys to mohl propašovat?

 

Ne, já nikdy, ale můj kamarád schovával jointy do jeho vousů a pronášel je skrz kontroly na letištích. Schovával je v zadní části vousů a totálně tím security dostával. Tohle je jedinej případ, o kterým vím, ale já to nedělám. Neschovávám nic od nikoho, nekouřím trávu a neberu žádný drogy.

 

Hodně tvých Almost skejtů mělo grafiku ženských super hrdinek. Je tohle tvůj fetiš?

 

(smích) Měl jsem v Almost docela úzkej vztah s uměleckým šéfem Ericem Wollamem, takže on věděl, že je mám rád. Jednou, když jsem měl Wonder Woman, tak jsem chtěl u tohodle tématu zůstat, takže pak jsem měl Catwoman a pak Cheetah apod. Nečtu knížky o super hrdinech, ale mám rád filmy. Zkoušel jsem číst knížky, ale musejí mít v sobě něco, co mě doopravdy zaujme.

 

Který knížky tě teda zaujaly?

 

Když byla éra WWF wrestlingu, asi někdy mezi 1988 až 1996, zlatá éra. Všichni tihle zápasníci měli svoje autobiografie a já mám všechny z nich. Docela dost jsem vyházel svoje starý knížky, abych mohl udělat místnost speciálně pro tyhle biografie. Do jistý míry se můžu ztotožnit z mnoha jejich věcma. Nemyslím zrovna ty příběhy o party a o braní různých prášků, ale jejich stresy, který měly, jsou podobný.

 

 

Kdo je tvůj oblíbenej wrestlingovej zápasník?

 

Macho Man „Randy Savage“. Dneska už se o wrestling nezajímám. Když jsi vyrůstal na dřívějším dění, tak je pro tebe dnešní wrestling spíš jako televizní reality show. To je prostě hrozný. Dřívější wrestleři a jejich alter ega byli hustý, ale dneska mají strašný pseudonymy. I když dřív bývaly taky špatný, jako třeba The Million Dollar Man, Ted DiBiase, celá ta věc s jeho řidičem Virgilem byla celkem rasistická. A Ultimate Warrior… čím víc o něm čtu, tím víc si myslím, že byl hroznej. Je to škoda, protože měl jednu z nejlepších postav. Je to jako, když potkáš svýho oblíbenýho profíka a zjistíš, že je to blbec. Jako by sis řekl „Ty vole, koupil jsem si všechny jeho pro modely a on se ke mě teď chová jako blb.“. Nikdy nechtěl potkat svůj idol, protože potom budeš akorát zklamanej. Já se zkouším takhle nechovat. Jestli má někdo rád moje ježdění, tak chovat se k němu hnusně by mi dalo mnohem víc práce, než se k němu chovat mile.

 

Viděl jsem moc dobře tvoje chování k mladejm skejťákům. Vypadá to, že je to pro tebe snadný.

 

Není těžký chovat se k dětem jako blb. My, jako profíci, jsme dáni do pozice, kde k tobě děti vzhlížejí ať se ti to líbí nebo ne. Někdy je to jenom mávání na ně a nemusíš říct ani slovo. Četl jsem o tom, že když muzikanti začnou vydělávat a začnou být za svoje hraní placený a už se nemusí o nic starat, jejich mentální věk zůstane poměrně blízko k věku, kdy začali s hraním. Takže jim může být třeba osmatřicet, ale jejich myšlení je pořád na úrovní patnáctiletýho kluka. Jsou profíci, který znám, který si sami ani neumí koupit lístek na vlak, což je pro mě hrozně absurdní. Tak hodně spoléhají na svýho team manažera, že vlastně nikdy nedospějou.

 

 

Jsem si jistej, že tohle už jsi slyšel hodněkrát, ale je to šílený, že jeden z nejvíc zapamatovatelných triků z Almost Round 3 je tvůj bluntslide na jiným skejtu.

 

A víš co je na tom nejšílenější? Nikdy jsem to ve svým partu mít nechtěl. Když video vyšlo, nemohl jsem pochopit, proč to mají lidi tak rádi. Ale pak jsem si uvědomil, že je to proto, že je to jednoduchý a dosažitelný pro všechny. Můžeš to dělat na příjezdovce k baráku a nemusíš umírat, když se chceš pobavit. Tohle změnilo moje myšlení o tom, jak točím a o tom, co chci mít ve svým partu. Jenom jsem si prostě uvědomil, že proto, aby to lidi měli rádi, nemusí to nutně být sebevražednej kaskadérskej kousek. Trik prostě musí být něco, co lidi přitáhne. Možná neměli tu schopnost to vidět nebo jim prostě musíš otevřít dveře, aby zjistili, že můžou jezdit na skejtu někoho jinýho nebo dělat něco podobnýho a že to jde snadno.

 

 

Co budeš do budoucna dělat, pokud neseženeš žádnýho sponzora?

 

Docela dost jsem o tom přemýšlel, hlavně proto, že jsem jsem byl v profesi, která obvykle dává lidem pět let. Já měl sedmnáct let jako pro skater a to je mnohem víc, než jsem si kdy pomyslel.  Udělalo to ze mě člověka, kterým jsem dneska. Mám přátelé, který byli pro jezdci, ale teď už pracují ve skate průmyslu, takže bych mohl možná pracovat s nima, abych si trošku udělal cestičku a získal nějakou pozici u značky. Nebo bych možná mohl vyklidit pole a začít zahradničit. Nemá Brandon Westgate brusinkovou farmu? Myslím, že tohle je skvělý. Moc dobře Brandona neznám, ale vím, že díky týhle věci, ho mám moc rád. Nechci se stavět k podobným věcem zády, jestli půjde příležitost kolem. A nebo budu dělat zmrzlinu jako Ben & Jerry´s.

 

Takže sedmnáct let skaterem a rovnou do zmrzlinářskýho průmyslu?

 

Jo, myslím, že skejtovej průmysl je pro mě v tuhle chvíli divným místem. Už nejsem jedním z těch mladejch kluků a už jsem byl spojenej s těma samejma značkama moc dlouho. Pokus o znovuzrození mýho jméno pod jinou značkou může být pro firmy dost složitý. Nemám popravdě vůbec sakra tušení, jakej bude můj příští krok. Pořád mi ještě zbylo nějaký postavení, ale stejně tak i potřebuju vydělávat peníze. Nejsem z toho nijak špatnej, sedmnáct nebo osmnáct let prakticky bez práce. Vydělávat si skateboardingem je úchvatný, ale umět si říct, že je toho už dost, je mnohem víc uspokojující než nebejt schopnej získat nový sponzory. Udělal jsem všechno, co si myslím, že udělat ve skateboardingu a kolem šlo, takže jsem rád, že poslední rok můžu jenom tak cestovat. Mohl bych to začít hrotit a začít shánět nový sponzory, ale jestli si průmysl myslí, že to nemám v kartách, vůbec mi nebude vadit začít novou etapu svýho života.